Jen svými góly zajistil na jaře už devět bodů, ke zbylým osmnácti do maximálního počtu zase přispěla jím řízená, jen třikrát pokořená obrana. Stoper Ostré Radek Hochmeister rozhodl už třetí odvetný zápas svého týmu v krajském přeboru, tentokrát to navíc odnesly Velvary, jeden z hlavních konkurentů v boji o postup. „Určitě jsem rád, ale důležitější jsou tři body," komentuje třiatřicetiletý hráč svůj šestý zářez v ročníku. „Je jedno, kdo góly dá, ale jsem samozřejmě rád, že se mi daří a těží z toho celé mužstvo."

Jeho předešlým zlatým trefám do sítě Vraného a Lhoty, shodou okolností rovněž soupeřů z okolí Kladna, kde se mihl ve své prvoligové kariéře, předcházelo zakončení bezprostředně po standardní situaci. Tentokrát tomu bylo trochu jinak, i když výsledek byl podobný. Standardku na polovině hřiště domácí rozehráli postupným útokem, ne jehož konci se zjevil právě Hochmeister. „Viděl jsem, že Kuba Nedorost jde do centru, bylo tam hodně volného místa, dostal jsem se mezi stopery, z posledních sil naběhl, lehl si tam a vleže dal na první tyči gól," rozesměje se hráč s téměř dvěma stovkami prvoligových startů při líčení momentu z 90. minuty.

To, že se v závěru šlágru 24. kola nejvyšší krajské soutěže vysunul za bezbrankového stavu na hrot, nebyla náhoda. „Velvary už od sedmdesáté minuty neměly moc sílu, spíš to chtěly dohrát na remízu. Viděl jsem příležitost, že když na ně zatlačíme, tak je budeme přehrávat a může vzniknout chyba. Tlačil jsem se hodně dopředu," přiznává odchovanec pražské Sparty, který v Ostré válí druhou sezonu, první kompletní.

Skutečnost, že je její jarní část tak úspěšná, připisuje kvalitní zimní přípravě a zlepšení obranné fáze. „Nedostáváme skoro góly. V přípravě jsme hráli se soupeři z vyšších soutěží, přehrávali je a vyhrávali. Tím jsme si dodali i sebevědomí. Jsme déle spolu a hlavně směrem dozadu si to sedlo. To je základ. Nevyhráváme vysoko, ale vždy to dobrou obranou a zvládnutím taktiky ukopeme," jde Radek Hochmeister po stopách už jedenáct kol trvající série bez ztráty bodu. Fyzické připravenosti přičítá i rozhodující branky v posledních minutách. „Většinu týmů přehráváme fyzicky. Ke konci zápasu odpadávají."

A když se náhodou zrovna nedaří herně, pomůže si Ostrá standardní situací. Na jejich nácviku si trenér Jiří Kafka zakládal už v Neratovicích. „Na standardní situace s trenérem hodně dbáme a pomáháme si jimi," potvrzuje Hochmeister. „I když nám hra občas nejde a soupeř je jako v případě Velvar na balonu v podstatě lepší, tak se nám daří v obraně, nedostáváme góly a víme, že jeden může rozhodnout. Standardky hodně trénujeme a docela se nám z nich daří."

Útok? Děkuji, jsem rád vzadu
Sám těží nejen z rad trenéra, kam při škále signálů nabíhat, ale pochopitelně i z vlastních zkušeností s fotbalem na nejvyšší úrovni. „Důležité je zbavení se protihráče, náběh v rychlosti do statických obránců. Když naskočíte před ně, je to v podstatě nebránitelné a pozici mají dost ztíženou. Pak už je to o tom, jestli to trefíte," vypadá při jeho slovech střílení gólů jako hračka. Neměl by ho tedy trenér stavět rovnou do útoku? „Myslím, že ne. Fyzicky bych to už nezvládl. Když vidím, jak tam kluci běhají, tak jsem rád, že jsem vzadu. Máme tam schopnější útočníky."

Poslední výhrou se Ostrá utrhla na jedné z postupových příček na sedm bodů. Že by šlo o rozhodující trhák, si ale ani Radek Hochmeister nemyslí. Navíc chce s týmem celou soutěž vyhrát, tedy stlačit pod sebe i Hostouň. „Čeká nás hodně těžký los – Poříčí, Vykáň, Hostouň. To budou zápasy o šest bodů. Tím, že jsme teď vyhráli, jsme si dali takový polštář, ale určitě bychom je chtěli zvládnout. Rozhodnuto ještě není. V tříbodovém systému je sedm bodů hned ztracených," nepřeceňuje náskok nejzkušenější hráč týmu, zvyklý z profesionální kariéry na městské stadiony. I ve vesnickém klubu na Nymbursku ale zdomácněl k vlastní maximální spokojenosti a pochvalně mluví nejen o práci s áčkem, ale také s tamní mládeží.