ARITMA PRAHA – HOŘOVICKO 0:2

Vokovičtí vyrukovali na hosty s dvojicí vytáhlých útočníků Bogárem a Müllerem, kteří budili respekt. A hned v 10. minutě přišel centr, do kterého se položil právě Bogár, ale Herco bravurně vyrazil.

Po tomto úvodu se ale hosté začali tlačit více dopředu, na centr Vrabce, ale Bežó rybičkou jen o kousek nedosáhl. V 22. minutě se prodral Srp sám před brankáře Prokeše, ten jeho střelu vyrazil a Vrabec už na dorážku nedosáhl. Hořovicko svého soupeře zatlačilo, při jednom ze závarů se pokusil z otočky překvapit brankáře Vrabec, ale ten byl připraven. Hostující fandové, kterých byla z osmdesátky více než třetina, se zaradovali v 35. minutě. Srp sklepl míč Hájkovi a ten zamířil přesně k tyči – 0:1. V závěru poločasu se ocitl Srp opět sám před brankářem, ale při kličce uklouzl a o míč ve velmi slibné situaci přišel. „Byl to takový fotbal nefotbal. Bylo otázkou času, kdy některý z týmů vstřelí gól, zaplaťpánbůh jsme to byli my. Aritma zahrávala pouze nakopávané balóny na dva dlouhé útočníky, takže bylo na nás, jestli to uskáčeme nebo tam něco propadne," popsal to, co mohlo ohrozit jeho tým, trenér hostů Petr Vrabec.

Aritmě ubývaly síly a hrozila pouze po standardkách, které však obrana hostů s přehledem vyřešila. Na druhé straně v 61. minutě po rohu vyhrál hlavičkový souboj Vaníček, sklepl na Beža, který si míč zpracoval, ale zakroutil jej těsně vedle branky. Trenér Petr Vrabec mohl mít šťastnou ruku při střídání, když poslal na hřiště Zítku, ten se hned dostal do gólové šance, ale mířil těsně vedle. V 80. min. si domácí vytvořili opět po standardce závar ve vápně hostů, kteří jej odvrátili, ve skrumáži dopadl jeden z hráčů na kotník Beža, který musel střídat stejně jako domácí hráč. Ihned po vystřídání přetlačil Březina protihráče, poslal míč Nademlejnskému, který jej ideálně posunul O. Vrabcovi a ten prostřelil brankáře – 0:2.

Tím uzavřel gólový účet utkání. „Gól jsme nedostali, s výsledkem jsem spokojen," uvedl Petr Vrabec, kterého mohly mrzet neproměněné šance: „Všechno se proměnit samozřejmě nemůže, ale 2:0 to mohlo být dříve. Mě mrzí způsob provedení toho zakončení. Zdá se mi, že kluci jdou sami na branku a klepou se, už abych to měl za sebou, ať to nějak dopadne. Takovou situaci si ale musím vychutnat, ať jim je pětatřicet nebo sedmnáct."

Hořovicko se po výhře dostalo na třetí příčku. „Určitě je pěkné být co nejvýš, ale já jsem klukům říkal, že hrajeme zápas od zápasu a pak se uvidí, jak to dopadne," dodal trenér Hořovicka.