Po prvním kole soutěže jste se rozhodl k přestupu do Sokolče. Jak hodnotíte váš přesun s odstupem času?

Honza Hlavatý mě oslovil s nabídkou přestupu asi týden před zahájením soutěže. Hodně kluků v Bohemce v létě skončilo, tak jsem je v tom nechtěl týden před startem nechat a řekl jsem si, že počkám po startu soutěže a uvidím, jak se to bude vyvíjet. Začátek sezony nám tam vůbec nevyšel a zájem ze Sokolče byl enormní. Nakonec byl rozhodující faktor Tomáš Svoboda, se kterým jsem si chtěl ještě kopnout a zavzpomínat na staré časy v Polabanu. Myslím si, že přestup nakonec pomohl jak mně, tak i klukům v Bohemce, kteří mají za sebou taky úspěšnou půl sezonu.

V Bohemii jste strávil několik sezon. Jak těžké rozhodování to bylo?

Bylo to obrovsky těžké rozhodnutí. V Poděbradech jsem se cítil jako doma a mám to tam pořád rád, ale asi už nastal ten správný čas se posunout.

Vám se dařilo se Sokolčí, výborně si vedla i Bohemia. Sledoval jste její výsledky?

Ano, sledoval. Volali jsme si i celkem často s Tomášem Kubánkem (hráč Bohemie) a řešili fotbal.

V létě jste zkoušel štěstí také v Kutné Hoře. Proč jste nezakotvil tam?

Úplně bych to nenazýval zkoušením štěstí (smích). Na dovolené mi zazvonil telefon od Radka Kulhánka, který se stal novým sportovním manažerem. Řekl jsem mu, že přijdu na přátelské utkání, ale Kutná Hora je pro mě jako Pardubáka špatná z důvodu cestovaní.

Vy jste v dresu Sokolče nastřádal jedenáct gólů a řadíte se mezi nejlepší kanonýry krajského přeboru. Čekal jste takový úspěch na startu jara?

Nechci říct, že jsem čekal jedenáct gólů, ale přece jenom jsem do Sokolče přišel hlavně kvůli střílení branek. Jsem rád, že mi to tam padá, ale je to vizitka celého týmu a společně s Hřebčí máme nejvíce vstřelených branek.

Navíc Sokoleč je v tabulce na prvním místě, jako nováček pro mnohé hodně překvapivě. Čím to, že se vám tolik dařilo?

Máme výborně složený mančaft. Na prvním místě se vyhřívá jak A tým, tak B tým i dorost. To už něco vypovídá o tom, jak dobře se fotbal v Sokolči dělá.

Dal jste několik branek, které opravdu stály za to. Která byla nejhezčí a která nejdůležitější?

To se těžko hodnotí, když tu branku nevidím z pohledu diváka. Důležité branky byly v Příbrami, kde jsme otáčeli zápas z 1:3 na 5:3 a já přispěl dvěma brankami a dvěma asistencemi. Pěkná branka se mi povedla proti Poříčanům doma a nebo předposlední kolo ve Velimi asi ve čtyřicáté vteřině, kam zamířila spousta diváků.

Vaše hřiště bylo nedobytnou tvrzí. Až v posledním kole jste prohráli. Kde hledat důvony toho, že jste byli před vlastními fanoušky tak úspěšní?

Na domácím hřišti máme velkou podporu místních fanoušků a pokud chceme pomýšlet na přední příčky tabulky, tak vyhrávat doma je základ.