Tomáš Keckstein začínal s fotbalem v Tlustici, ale v žákovském věku se stěhoval i se svým o rok starším bratrem Jiřím do Hořovic, kde si zahráli žákovskou ligu, což byl na tu dobu excelentní výkon. V Hořovicích působil Tomáš i nadále, zahrál si i divizi za dospělé. Pak si ho ale trenér Jaromír Mysliveček odvedl ssebou do plzeňského Rapidu, kde působil v Plzeňském přeboru. Tomáši toto angažmá pomohlo i k vystudování vysoké školy. Poblíž domova se poté objevil v Komárově, kde pomohl svými výkony k postupu do divize, v současné době usměvavý obránce vyztužil defenzivu jeho domovské Tlustice.

V ní je s podzimní části určitě spokojen a po utkání s Lety rád odpovídal na otázky Deníku.

Jak jste si brousili zuby na ex-ligového Radka Sňozíka v brance Letů?
Nebylo to poprvé, kdy jsme proti Letům se Sňozíkem v bráně nastoupili, takže jsme se na zápas připravovali stejně jako na každý jiný.

V prvním poločase se ale nepodařilo legendu Bohemians překonat a do kabin se šlo za bezbrankového stavu.
První půle byla podle mého celkem vyrovnaná. Nějaké gólové šance byly na obou stranách, ale nic neskončilo v síti.

Po obrátce přišly vaše chvíle, když jste vstřelil dvě branky.
První gól padl po rohu, kdy se odražený míč dostal k Davidu Spoustovi, ten poslal ze strany hodně vysoký centr, kterým mě našel, já z voleje zakončil a překonal gólmana poprvé. Druhý gól padl ze standardky, kdy ke mě na zadní tyči propadl míč a já nikým neatakován mohl v klidu míč uklidit do brány podruhé.

Soupeř však snížil, kde byla chyba?
U gólu Let jsme si nejprve dávali v obraně přednost, až se dostal k míči hostující útočník, kterého jsme pak ještě ve vápně faulovali. Nařízenou penaltu pak hosté s přehledem proměnili.

Mohl jste rozšířit svojí brankovou sbírku?
Šance na gól pak byly ještě na obou stranách, ale naštěstí jsme výsledek udrželi. Díky tomu se nám podařilo v podzimní části vyhrát všechna domácí utkání.