Za F-evoluci jste se dostal do výkonného výboru Středočeského krajského fotbalového svazu. Co přesně je ve vaší gesci a co je nejdůležitější?
Jednak zasedám v STK a také v komisi rozhodčích, kde mám na starosti hlavně delegáty. Obecně se dá říci, že bez všech komisí by se fotbal neobešel, takže důležitější není žádná z nich. Za to patří všem členům velké poděkování.

Máte dvě firmy, šéfujete klubu z vašeho rodného Mnichova Hradiště, jak to vše s prací v komisích zvládáte časově?
Myslím, že když člověk do něčeho takového jde, musí předem vědět, co to obnáší. A já do toho vstupoval s entuziasmem a rozhodnutý dělat to jako vše, oč se snažím, tedy na sto procent. K tomu musíte fotbal milovat, pro komunitu a lidi obecně být ochoten něco obětovat.

Co mne zaujalo, je váš dohled nad delegáty, protože jste oslovil na podzim i ty ve vyšších soutěžích a kromě jiných také bývalého předsedu SKFS Miroslava Libu, jehož jste ještě v době, kdy byl šéfem, dost kritizoval. Proč jste to udělal?
Nešlo jen o pana Libu. Já obeslal opravdu všechny delegáty, kteří spadají pod Středočeský kraj, dohlíží i na zápasy vyšších soutěží i profesionálních soutěží LFA, zda by nám nechtěli občas vypomoci, když třeba mají ve vyšší soutěži volno. Mezi všemi byl i pan Liba. Jako f-evoluce jsme avizovali, ze fotbal chceme spojovat a ne rozdělovat.

Šéf ekonomické komise FAČR, SKFS a také předseda OFS Příbram Pavel Chán.
Vesnický fotbal, kraj i špička FAČR. Pavel Chán spravuje finance všech úrovní

Ohledně delegátů měl SKFS trochu problém s počtem, který nařizuje směrnice FAČR. Vy jste si v kraji jejich počty navýšili a ty, kteří jsou navíc, platíte z kasy SKFS, proč?
Je to jednoduché, FAČR ve své směrnici nezohlednil velikost krajů. A ten náš je jednoznačně největší, 12 okresů a jen v mužích máme osm krajských soutěží. Měli bychom obsazovat jen 20 zápasů, na nichž FAČR hradí delegáty. Na základě žádosti komise rozhodčích a předložené vize práce s rozhodčími, schválil VV SKFS dalších deset tzv. „mentorů“ mladých nadějných rozhodčích. Založili jsme pro ně Elite Referee Academy. Mentoři jsou někteří členové KR SKFS, delegáti z listiny řídící komise Čechy, i LFA a také současní aktivní rozhodčí z LFA, jejichž příslušnost spadá pod Střední Čechy. Ti z pozice delegáta osobně pracují s vytipovanými rozhodčími. Probírají s nimi chyby, odstraňují nedostatky. Tyto náklady si SKFS platí ze svého. Jsme přesvědčeni, že takto se mohou posouvat výkony našich rozhodčích dál. Chceme mít nejlepší rozhodčí v asociaci na úrovni kraje a připravit kvalitně mladé rozhodčí na posun do vyšších pater fotbalu. Každý sportovec by měl mít nějaký cíl. Cíl pro tyto mladé rozhodčí je jednou pískat 1. ligu a někdy snad i …… To je hlavní důvod našeho rozhodnutí.

Daří se to?
Myslím, že už v minulé sezoně byl vidět posun a v téhle to na podzim pokračovalo. Když jsem ve výkonném výboru začínal, viděl jsem to dost skepticky.  Jako člen komise rozhodčích a delegátů jsem vstupoval prakticky do jámy lvové, ale teď vidím velký progres. Chyby rozhodčích jsou sice pořád, ale těch se nezbavíme nikdy. Už proto, na jaké se pohybujeme úrovni, kde ani hráči nejsou zdaleka dokonalí a každá přihrávka jim nevyjde. Jde o to, aby to nebyly chyby záměrné. Aby to nebylo jako dřív, kdy někam přijel, jak se říkalo "řezník", zápas zinscenoval podle nějakých not. Sám teď na rozhodčích vidím, že je pískání víc baví a víc si ho užijí. Nikdo jim před zápasem nepíše esemesky, jak to má dopadnout, takže přijedou na zápas, odřídí ho a jedou domů. Ne jako dřív, kdy je kolikrát musela doprovázet policie.

Takže s rozhodčími spokojenost, ale na dalších frontách?
Na fotbale mi pořád ještě dost věcí štve a musím říci, že hlavně to, co pochází z nejvyšších pater, kde se přes všechny sliby pořád hlavně politikaří. Z konkrétních věcí týkajících se našeho kraje je to hlavně paragraf 33 SŘ o povinnosti účastníků vyšších soutěží mít mládež. Všichni víme, o koho v našem kraji jde, zejména třetiligové Zbuzany nebo Zápy. Výkonný výbor FAČR k tomu připravil novou upravující směrnici, kterou schválil na svém pondělním jednání, ale opět bez toho, aby ji konzultoval s námi na krajské úrovni. Po našich výtkách ke změně tohoto paragrafu a dané tematice již v loňském roce, to udělali opět po svém, ačkoliv nemají detailní znalost problému. Takže dříve platilo, že klub musel zaplatit za absenci každého mládežnického týmu padesát tisíc korun, což ho mohlo vyjít v ČFL celkově i na čtvrt milionu. Ty peníze šly na svaz a ten je podle nějakého klíče „teoreticky“ přerozdělil.

Daniel Devera nově povede Sportovně-technickou komisi SKFS.
B třída od jara hlavně v neděli. Šéf STK Daniel Devera má jasné vysvětlení

Teď to je jak?
Společný cíl všech je, aby se rozrůstala a podporovala fotbalová mládež. Nyní se zvedla sankce na úrovni ČFL na 100 tisíc za chybějící tým. Kluby na úrovni ČFL, divize ale i KP by bez mládežnických týmů ve svém klubu hrát tyto soutěže neměly. Kluby mají mládež vychovávat, přivádět k fotbalu. Nyní se opět kluby, které mládež na této úrovni nemají, mohou domluvit s nějakým takzvaně spřáteleným klubem a platit tu částku jemu. Jenže já mohu doložit, že třeba Zbuzany se s Jinočany na spolupráci dohodly, ale k žádnému plnění do dnešního dne nedošlo. A i kdyby ano, tak se mi nelíbí, že vše má spravit třeba 250 tisíc, když kluby s mládeží vynakládají statisícové částky na jejich činnost. Třeba my v Mnichově Hradišti mládež děláme, máme nyní 190 aktivních registrovaných mládežníků, pět týmů mládeže do 18ti let a stojí nás za sezonu 600 – 700 tisíc! To jsou jen finance, ale je k tomu potřeba přidat ohromné množství práce a času všech trenérů, funkcionářů a dobrovolníku, kteří se o tu mládež starají. My jsme za to samozřejmě rádi a pyšní na tuto dlouhodobou práci.

Menší vesnice si ale budou stěžovat, že nemají rovné podmínky, protože u nich se mládež hledá přece jen složitěji než ve městech…
Tohle bych neřekl, ty týmy spíš mládež dělat nechtějí. Vždyť některé vesnice ve třetí lize mládež mají. A navíc jde o obce, které nejsou úplně malé, žije tam spousta lidí, dětí. Pro mne je přijatelné, ať klub, který mládež nemá, nebo mít nechce, hraje maximálně B třídu, zde již mládež mít nemusí. Jinak je to umělé zvyšování si ega některých lidí, které fotbalu vůbec nepomůže a nikam ho neposune. Naopak mu škodí, protože jen ti, kdož hráče vychovávají, ho někam mohou postrčit.

Co vás ještě zlobí?
Je toho samozřejmě víc, ale snad nejvíc mi vadí, že v čele řídící komise Čech stojí pořád Martin Drobný, což byla pravá ruka pana Berbra a prováděli spolu ve fotbale svoje nekalosti. Tady se bohužel nic nezměnilo i kvůli tomu, že vedení FAČR pořád víc politikaří než dělá pro fotbal. Vím, že úplně bez politiky to nejde, jenže nesmí převažovat! Proč se někteří bývalí fotbalový rozhodčí, trenéři, funkcionáři, kteří raději účelově vystoupili z FAČR, pořád ve fotbale pohybují a je jim v podstatě lépe než dřív?!

Koho máte na mysli a v čem se má lépe?
Třeba pana Kabyla, jehož si loňský podzim vzal pan Dvořák do krajského přeboru v Horkách. Jiří Kabyl byl jejich trenér, to všichni věděli, ale jezdil tam v podstatě jako divák. Už není svázán jako dřív trenérskými metry kolem střídačky, ale může se pohybovat po celém areálu. Tohle je bohužel hlavně na svědomí klubů, my těžko můžeme zakázat někomu přístup na stadiony. Ale aspoň zkusit s tím něco udělat musíme, hlavně apelovat na kluby, aby tohle nedělaly. Těch lidí je samozřejmě daleko víc a nejen v našem kraji. Někteří dělají i funkce v klubech.

Vraťme se ještě přímo do Středočeského kraje, co vám tady dělá největší starosti?
Uvidíme, co přinese uvažovaná restrukturalizace soutěží (zrušení I. B tříd, naopak čtyři I. A třídy). Vizí (předsedy FAČR) Petra Fouska je větší podpora krajů a okresů, ale to podle mne nejde dělat en bloc, protože každý kraj je jiný, jinak rozlehlý, má jiný počet týmů, utkání. Někde mají čtyři okresy, my dvanáct, to je velký rozdíl. Z konkrétních věcí bych zmínil opět rozhodčí. Pokud jich chceme mít dostatek a kvalitní, musíme se o ně postarat. Dnes si na brigádě vyděláte i dvě stovky za hodinu a my mladíkům nabídneme 150 korun za zápas žáků, kde na sebe musí nechat hodinu hulákat. V tomhle ještě vidím možné zásadní zlepšení. Řešením by mohlo být zvýšení členských příspěvků, které se vrátí zpět klubům přes okresy a obsazenost utkání mladými rozhodčími. V kontextu je to opět o znalosti poměrů a detailu v nejnižší úrovni fotbalu, kterou vedení FAČR nemá, ale je základem pro jeho fungování.

Ondřej Knobloch

Je mu čerstvě padesát let, je podnikatelem a prožil jako brankář zajímavou fotbalovou a futsalovou kariéru. Začínal doma v Mnichově Hradišti, kde dodnes žije i s manželkou. Má dvě dospělé děti. V mládeži se posunul do Turnova a později do pražské Dukly, kde odchytal celý dorostenecký věk. Během vojenské služby také hrát fotbal, a to v Hodoníně (setkal se tam i s Pavlem Nedvědem), Písku, Českých Budějovicích a Ruprechticích na Liberecku. Po vojně se vrátil domů a z Mnichova Hradiště si odskočil jen do Dobrovice a Sedmihorek na Liberecku, s nimiž vybojoval postup do divize.

Ve futsale si zachytal také v reprezentaci ČR, byl účastníkem Grand Prix v Brazílii, na klubové úrovni hájil svatyně špičkových klubů z Bakova nad Jizerou, Benaga či SELPu Praha (nyní Slavia) a České Lípy.

Odchytal 220 ligových zápasů. Po konci kariéry se stal předsedou Mnichovohradišťského SK a před rokem a půl byl zvolen jako zástupce F-evoluce do výkonného výboru Středočeského krajského fotbalového svazu.