Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Zprvu jsem tomu nemohl uvěřit, ale je to fakt. Fotbal přišel o funkcionáře, který šel za svým cílem. A také o kamaráda. S Lubošem jsem prožil mnoho zážitků, a to nejen fotbalových. Samozřejmě se nejednalo vždy o legrační zážitky, řešili jsme s ním a s ostatními hodně věcí, které sportovní život přináší.

Už první setkání s ním při fotbale bylo humorné, když kdysi v Praskolesích při zápase přípravek porazil domácí tým jeho Hořovice. Ono mu to nevadilo, přičemž si pochvaloval výborné klobásky.

Luboš měl specifický humor, při cestách za sponzory nebo vyhlédnutými hráčskými posilami jsme si ho užili dost a dost. Jeho cílem bylo dostat klub do nejvyšší amatérské soutěže a povedlo se, třetí liga se hrála rok.

Hořovicko si zahrálo i přátelák s Lubošem milovanou Slavií Praha a on se jen usmíval, jak hráli kluci dobře. Věřím, že se bude z fotbalového nebe usmívat i nadále.

Sbohem, kamaráde. A respekt!

Jan Bežó