Jak byste zhodnotil sobotní utkání s Kolovčí?


Potřebovali jsme nutně vyhrát, abychom měli úplný klid, a to se nám podařilo. Myslím, že utkání jsme odkopali dobře. Koloveč začala bránit, byla taková defenzivní. Až pak za stavu 2:0, kdy do poločasu snížili, tak trochu vystrčili růžky. Myslím si, že byli vepředu hodně nepříjemní. Nakonec jsme to uhájili takovou bojovností a zaplaťpánbůh. Tím jsme se zachránili a Hořovicko zůstává v divizi.

Jak se projevilo v poslední půlhodině na hře Hořovicka zranění kapitána Kaufmana? Vypadalo, že jste se hodně zatáhli.

Samozřejmě, to je jedna věc, protože síla od Tondy Rampy přešla ze zálohy dozadu. V záloze Honza Bežo udělal krásně třetí gól, nádherně to potáhl. Trochu se nám to rozbouralo, ale to je prostě fotbal. Museli jsme to vyřešit. Dopadlo to ale dobře, jsme za to rádi.

Jste spokojen s výkonem mužstva?

Určitě, určitě. V každém zápase jsou nějaké chyby, ale to se vždy smaže tím, že se to utkání vyhrálo.

Závěr byl poměrně dramatický. Předpokládám, že takové drama jste připustit určitě nechtěli.

Nechtěli jsme. Koloveč snížila po naší chybě. Oni měli takové nególové šance, ale vždy to uměli zužitkovat.

Do konce soutěže zbývá odehrát ještě tři kola. Ta otázka je asi předčasná, ale už jste se bavili s vedením Hořovicka, co bude po sezoně?

Zatím jsme se ještě nebavili. Ještě to necháme, možná příští týden se o tom začneme bavit.

Na jaře Hořovicko dostalo ve dvanácti utkáních jen šest branek. To je obdivuhodná bilance. V čem spočívá tajemství hořovické defenzivy?

Není to jen defenzivou. Kluci dostali na podzim hodně gólů, trošku jsme na tom zapracovali. Přišli i kvalitní hráči a brankář. Kaufman je zkušený hráč, záloha se trochu zpevnila a i díky tomu dostáváme takhle méně branek.

Na jaře jste ani jednou neprohráli. Vzpomenete si, jestli pamatujete ze své kariéry takovouto sérii?

To bych musel hodně vzpomínat, asi na Spartu. Mám takový pocit, že podobnou šňůru jsme také někdy asi udělali, ale nejsem si jistý.