Když bylo Horelovi 24 let, při fotbalovém "pouťáku" si ho všiml Petr Rada a pozval ho na trénink Slavie. František Cipro mu nabídl, že se může začít připravovat s béčkem, které v té době hrálo ČFL. To se rozhodl nepřijmout a dal přednost jiné práci a s fotbalem pokračoval jen rekreačně. Přestěhoval se do Berouna a kromě Českého lva nastupoval i za Králův Dvůr, Hořovice nebo Loděnice.

Těsně před začátkem pandemie s fotbalem znovu skončil. Pak se ale vrátil a byl u pádu z divize až do I.A třídy. „Skončil jsem přesně před covidem. Pak jsem do toho zpátky naskočil, protože jsme si řekli, že to dáme znovu dohromady a to se nám moc nedařilo. V průběhu 2-3 let odešli kluci, co na to neměli energii, čas nebo začali mít jiné zájmy. Kluci chyběli, ta parta, díky které jsme před pěti lety vyhráli krajský přebor, ta se rozpadla a tohle je následek,“ mrzí Horela.

„Rozhodně to bylo znát nejenom na partě, ale také na výkonu, je pak těžké se v soutěži udržet, když máte málo hráčů, tolik se nedaří a tým to nestíhá dohánět, i když se mu některé zápasy povedou. Teď nás tady zůstalo pár, co drží prapor a snaží se udržet Lva pohromadě. Zůstali asi čtyři matadoři a čtyři dorostenci, kteří jsou hrozně šikovní. Těm se snažíme předat zkušenosti, v tomto ohledu je I.A třída optimální soutěž,“ říká.

Fotbalový míč - ilustrační foto
Kam na fotbal: upravené hřiště v Chlumci přivítá hvězdný Milín

Berounská mládež má slušné výsledky a v řádu několika let by odchovanci mohli znovu do Berouna vrátit vyšší soutěž. „Já věřím, že to tak bude. Ale mám pocit, že jich není dostatek. Základna se zmenšila, je to problém fotbalu celkově. V Berouně je spousta možností, například hokejbal, kde je základna veliká a jsou tam i další sporty. Tak se to rozmělnilo, že kluků není tolik. Ale stejně si myslím, že tahle kategorie dorostenců je dobrá, dostávají šance za béčko a někteří i za A tým, takže věřím, že se vykopou a budou hrát krajský přebor nebo i divizi,“ doufá.

Sám je teď ale na marodce. „Už je to nějakých šest týdnů, v Podlesí jsem si odrazil patu ve špatném dopadu. Blbě se to léčí, je to minimálně těch šest týdnů, kdy to člověk musí nechat v klidu, takže to byl ten důvod, proč jsem nehrál. Včera jsem byl na tréninku, druhý týden už to pomalu zkouším a v sobotu už bych chtěl proti Vestci nastoupit, cítím se dobře,“ těší se na návrat Horel.

Kdysi nastupoval v Praze v Bobr teamu za starou gardu. Za tu si občas zahraje i teď v Berouně. „Beroun má starou gardu a když na to vyjde čas, tak s nimi jdu na turnaj nebo přátelák. Už to ale nejde tak lehce skloubit, věk člověk nezastaví. Je těžké vkládat zápasy, jestli chci o víkendu nastupovat do mistráků, musím se o tělo starat a mít nějaké klidové režimy. Už nemůžu hrát obden, jako třeba naše omladina,“ ví Horel.

Před zápasem Hudlice - Neumětely
Okresní přebor má nového lídra, chyňavský Čeřovský sesadil Zadní Třebaň

Na závěr rozhovoru přišel s poselstvím. „Doufám, že se klub v nejbližších letech zpátky nastartuje, že se někteří kluci vrátí zpátky a pomůžou klubu s velkou historií vrátit se tam, kam patří. A zároveň doufám, že se okolo toho bude motat a pracovat spousta lidí, jako to dělají v jiných klubech. Těch tady v Českém lvu momentálně moc není a ten klub není v komfortní situaci. Dělá to tu pár lidí, kterým patří dík, ale je jich potřeba víc, aby se všechny kategorie mohly zvednout a postoupit dál. V roce 2002 jsem byl u toho, když se po povodních dávala plocha dohromady. Mám k tomu ohromný vztah a mrzí mě, že se tomu věnuje málo lidí,“ dodal Horel.

Za redakci Markovi přejeme, aby se jeho poselství vyplnilo a aby si třeba i on za Beroun zahrál ještě alespoň krajský přebor.