Už se vám někdy podařilo vstřelit v zápase čtyři góly?

Nebylo to prvně, ještě párkrát za žáky v pražské Dukle, kde jsem prakticky vyrůstal a s fotbalem začínal.

Vy jste to proti Neumětelům B stihl za 21 minut. Co jste si říkal, když jste dal čtvrtý gól?

Po čtvrtém gólu jsem byl samozřejmě moc nadšený a hlavou mi probleskla myšlenka, že bych ještě rád přidal další dva góly, aby to byl dvojitý hattrick. Bylo by to hezké číslo.

Proč jste pak střídal?

Ten den jsem měl úplně nové neprošlápnuté kopačky, což byla chyba. Na každé noze jsem mel asi pět krvavých puchýřů a už jsem skoro nemohl ani chodit. Bylo by tedy zbytečné a sobecké se po hřišti pohybovat, pokud jsem už dále nemohl podávat stoprocentní výkon. Raději jsem přepustil místo klukům na lavičce. Asi by se to dalo nějak vydržet, ale skóre 0:4 z pohledu domácích ve mě vzbuzovalo pocit, že už to pravděpodobně nějak zvládneme.

Jak jste slavil své branky?

Oslavy branek byly postupně vzrůstající a na druhou stranu trochu nečekané. Přece jen za jedenadvacet minut vstřelit čtyři branky se nepoštěstí každý den. Byl jsem rád za každý přidaný gól, který se rozsvítil na naší straně.

Výhra byla pro Běštín hodně důležitá.

Vítězství jsme v šatně po zápase oslavili, jak jinak, než pokřikem, kde jsme si šestkrát zařvali gól, což je super. Pokud bych měl hodnotit průběh zápasu, tak první poločas skvělý výkon, ale ten druhý nám už nevysel. Tři bodu z venku jsou ale parádní.