Štochl začínal v Hořovicích a pro velký fotbal ho vychovala Příbram. V nejvyšších soutěžích odehrál téměř tři stovky utkání. Kromě příbramského klubu nastupoval i prvoligové celky Jablonce a Bohemians Praha 1905, kde ze severu Čech hostoval v ročníku 2013/2014. Závěrečnou, zároveň ale nejdelší část své kariéry prožil ve druholigové Vlašimi, kde strávil posledních sedm sezon a odehrál více než polovinu a všech zápasů (185).

„Mohu to hodnotit jedině pozitivně. Přicházel jsem z Jablonce s tím, že se tady rozehraji a poté se moje kariéra posune někam dál. Třeba zase do první ligy. Nakonec jsem ale ve Vlašimi zůstal a mohu říct, že toho ani nelituji. Našel jsem si tam kamarády a byl jsem tam spokojený,“ ohlíží se za svým působením pod Blaníkem.

Ve Vlašimi platil za lídra nejen na hřišti, ale i v kabině. Zároveň byl jakýmsi mentorem pro mladší spoluhráče. „Klub pracoval vždy s mladými kluky, což mě bavilo. Rád jsem předával své zkušenosti. A teď, když se teď koukám na televizi, můžu si říct, že s tím hrál a on si ode mě něco vzal,“ říká Jakub Štochl.

Takovým příkladem je třeba hráč italské Verony Antonín Barák, který se v současnosti připravuje s českou reprezentací na finálový turnaj EURO. I on část své kariéry rostl pod Štochlovými křídly a svému spoluhráči připravil i jeden nezapomenutelný moment. A sice první gól v modrém dresu „Bylo to proti Žižkovu. Tehdy jsme kopali roh a já jsem říkal Tondovi (Barákovi), aby mi to kopl na hlavu, že dám gól. Skutečně se tak stalo a já se trefil. Na to vzpomínám velmi rád,“ tvrdí jinak sváteční střelec, který v kariéře zaznamenal šest branek.

Konec profesionální kariéry už měl v hlavě delší dobu. „Už dřív jsem to říkal klukům v kabině. Fotbalista po třicítce už začne pociťovat, že se blíží konec. Fotbal se nedá hrát do důchodu, i když bych za to byl rád,“ přiznává.

Rozhodování mu ulehčila pracovní nabídka ze sportovní školy, kam by měl od září nastoupit jako učitel. „Myslím, že bych ještě dokázal jednu sezonu odehrát a být pro tým přínosem. Nakonec ale všechno převážila právě tahle nabídka, která by se za rok nemusela opakovat. Jde o nabídku, kterou by člověk neměl odmítat, pokud má ke sportu vztah a chce to dělat. Na škole hledají na tuto pozici už dlouho někoho a nevypadalo to, že by byla možnost něco odkládat,“ vysvětluje, proč po posledním zápase letošního ročníku FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY s Hradcem Králové (2:2) pověsil kopačky na hřebík.

„Vlašimi ale budu dál držet palce a klubu přeji, aby se mu dařilo v tom následujícím období přerodu. Fanouškům bych popřál a vzkázal, aby drželi klukům palce v každé situaci a podporovali je v dobrých i těžkých chvílích. I ze mě se nyní stane fanoušek,“ dodává Jakub Štochl.