Co říkáte na předčasný konec zápasu?
Je to špatně. Hráči se musí kontrolovat. Co ale mohu z pozice trenéra ovlivnit? S hráči mluvím před každým zápasem, aby se nevěnovali rozhodčím a krotili emoce. Víme, kteří jsou vyšponovanější na rozhodčího i soupeře. Radek mezi ně patří. Nerad prohrává. Je to bojovník se vším všudy. Ale tohle přehnal. Bylo to za hranou. Úlet. Nemohu to skousnout. Je to úder proti klubu, mně i hráčům. Jako nováček jsme hráli o druhé místo. Místo, aby se o nás mluvilo fotbalově jako dřív, takhle si to pokazíme.

Jak si něco takového vysvětlujete, zvlášť u tak zkušeného borce?
Hráči to najednou blikne a něco se stane. Je emotivní. Nerad to snáší. Začalo to hloupým faulem soupeře na našeho gólmana. Neobhajuji ho, musí zachovat nervy. Je tam rozhodčí a bylo to pískané.

Na začátku rozhovoru jste zmínil, že je nutné to vnímat v širších souvislostech. Co tím myslíte?
Hrálo se na velmi těžkém nacucaném terénu. Rozhodčí tomu nechával na obě strany dost volnosti, ale měl by zhodnotit terén, a jestli soupeři souboje nedohrávají. Raději rozdám tři čtyři žluté i za náznaky a mám klid. Byla tam asi i frustrace z toho, že jsme prohrávali, i když jsme se dostávali zpátky do zápasu a měli šance.

Zmíněný zákrok na brankáře sudí zrovna odpískal…
To musel. Náš gólman tam byl dřív, soupeř ho nesmyslně dojel, což bylo vidět i na dálku.

Co se podle vás dělo pak?
Šírl ho strčil a na zemi na něj nohou ještě tlačil. I když jsem neviděl nějaké nakopnutí (popis rozhodčího v zápise), je to taky špatně. Pak vznikl nepřehledný závar, ve kterém byla spousta hráčů pomezní i hlavní rozhodčí. Ten najednou leží na zemi. Šírl stál za ním a asi ho chytl za rameno a otočil. V ten moment inzultace, ukončení zápasu. Je to neomluvitelné, úlet a škoda. Jsme rádi, že tihle hráči na závěr kariéry kopou za Zbuzany, chodí na všechny tréninky, mají perfektní přístup. Že někdy pindá na rozhodčí… Já byl podobný. To se stává. Když je to mezi mantinely, proč ne. Teď to překročil se vším všudy. To mi fakt vadí.

Teď musíte počítat s vysokými tresty…
Je to nemilé. Přijdeme o body, o hráče na dlouho. Měl před sebou ještě dvě tři sezony na úrovni divize. Je to pro všechny škoda. Na utkání jsme se těšili. Kvalitní soupeř, který chtěl hrát fotbal stejně jako my. Místo, abychom si to s nimi rozdali o druhé místo, tak jsme v 36. minutě byli v kabině a balili.

Bavil jste se už s Radkem Šírlem o celé záležitosti? (pozn. red.: rozhovor vnikal o den později)
Ne. Mám takovou zásadu. Víme, co se stalo. V kabině se to nějak řešilo. Při obědě seděl bokem. Myslím, že v takovém rozpoložení nemá smysl cokoli řešit. Dáme tomu klid. V pondělí se uvidíme a něco si k tomu řekneme. Doufám, že už mu všechno došlo, co udělal. Řešit to okamžitě po zápase, je špatně. A možná by bylo rozčílených daleko víc lidí. Emoce už pak žádné nebyly. Říkali jsme jen, že jsme pitomci, když jsme jim takto darovali tři body.

Nepramenil jeho zkrat z toho, že se jako bývalý hráč z ligy nesrovnal s úrovní rozhodčích v nižší soutěži, na jejichž slabé výkony čas od času i vy poukazujete?
Trochu to zlehčím. V Turnově ve třetím kole proti nám rozhodčí písknul v 89. minutě totálně nesmyslnou penaltu. Kdyby mu ji tam někdo natáhl, tak bych mu snad i zatleskal. Fotbal dělám celý život, takže vidím, jestli je zaujatý a píská proti, nebo je normální. Ti ligoví hráči to vidí taky - hrají fotbal celý život. Čím níž z první ligy jde, tím víc s tím musí počítat. Jedna věc je kritika rozhodčích, kteří si to dost často dělají sami, na druhou stranu se ale hráči musejí ovládat. Když na to nemá nervy, nemůže hrát fotbal.