Sbor oficiálně vznikl v září, ale jeho založení se projednávalo už 18. dubna na schůzi občanů v hostinci U vévody Přemysla v Králově Dvoře. Na této schůzi dozorce berounské hasičské župy František Kos přítomným vysvětlil poslání hasičstva a poskytl instrukce pro budoucí práci sboru. Po projednání se zástupci obecního zastupitelstva byl na této schůzi v Králově Dvoře oficiálně ustanoven hasičský sbor. Jeho prvním starostou byl Karel Bičovský, velitelem Josef Kohout a podvelitelem Josef Bugenmayer.

Hasičský sbor měl velké starosti s vybavením svých členů výstrojí a výzbrojí. Obecní zastupitelstvo poskytlo prostředky pouze na výbavu pro dvanáct členů. Ostatním se proto pro posílení činnosti zakoupila výstroj na vlastní náklady. V roce 1910 získali králodvorští hasiči svoji první stříkačku z Popovic a výstroj pro členy sboru dorazila z Prahy.

V té době sbor celkem dobře prospíval. Pořádal cvičení, zasahoval při požárech v katastru Králova Dvora i v sousedních obcích. Zúčastňoval se všech akcí v bývalé berounské župě. Dle dochovaných dokladů se v roce 1912 hasičská stříkačka a výzbroj přestěhovala do hasičské zbrojnice u radnice.

Činnost dobrovolných hasičů v Králově Dvoře se začala opět rozvíjet až po válce v roce 1919. Na valné hromadě byl starostou tehdy opět zvolen Karel Bičovský, velitelem Josef Bugenmayer a jednatelem Jaroslav Bičovský. Ihned po zvolení výboru se začalo s výcvikem nových členů. Nacvičovala se sekyrková cvičení pro župní cvičení a také pro sjezd českého hasičstva, který se konal v roce 1928 v Praze.

V roce 1928 došlo také ke změnám ve vedení sboru. Starostou se stal Josef Bugenmayer, místostarostou Alois Holeček, velitelem Josef Lébr, jednatelem Bohumil Křivohlavý, pokladníkem Karel Souček a dozorcem nářadí Václav Brož. V roce 1933 zemřel starosta sboru Josef Bugenmayer. Vystřídal ho František Krumphanzl. Vývoj sboru pokračoval kupředu až do součastnosti.