Vydatné deště v září způsobily doslova houbařské žně a houby rostly i v místech, kde byste je nečekali. Pejskaři se s nimi vraceli z ranního venčení, golfisti je nosili jako bonus při návratu z hřiště a děti už chtěly místo houbové omáčky a bramboračky raději buchtičky se šodó. Smrkové hřiby a nejen ony pak díky své nebývalé velikosti, dosahující i tři čtvrtě kilo, zůstanou už navždy hrdou součástí rodinných fotoalb.

S hledáním začněte na internetu

Pokud se vám ale houby ještě nepřejedly a v mrazáku máte dost místa, abyste si mohli dát smaženici i v zimě, pak neváhejte a vyrazte do lesa. S tím, kde u nás aktuálně rostou hřiby, křemenáče, klouzci, holubinky nebo třeba kotrč, vám pomůže interaktivní mapa na webu NaturAtlas.cz. Houbaři na web přidávají své houbařské nálezy a pochlubit se mohou i fotografiemi svých úspěšných výprav za houbami. Z jejich komentářů si uděláte snadno představu, jestli má smysl vyrazit do vašich oblíbených míst, nebo je tam právě víc houbařů než hub.

Informace o tom, jaké houby kde aktuálně rosou, nabízejí také houbařská fóra. Například na fóru „kde rostou“ najdete za poslední týden 112 příspěvků. Třeba Lubo, který si v Beskydech musel při cestě ze Slovenska „odskočit“, našel hnízdo hřibů, které mu zaplnily celou tašku. Jindřich si z Křivoklátska odvezl křemenáče březové, dva druhy kozáků, hnědáka a klouzka a také velkou plodnici hlívy ústřičné, která skončila v guláši k večeři.

Z Chomutovska se zase třemi koši plnými hřibů kolodějů a křemenáčů o víkendu pochlubil Bigdog. Krásné houbaření, i když bylo v lese mokro a houby byly ve spadaném listí hůř vidět, si na fóru pochvaloval také Josef z Úštěka, který našel podborováky, kozáky, hřiby strakoše a hnědáky.

| Video: Youtube

Houbová mapa hydrometeorologického ústavu

Další pomůckou pro houbaře, kteří nevědí, kam se vydat na houby, může být houbová mapa Českého hydrometeorologického ústavu, která je pravidelně aktualizovaná a je možné z ní vyčíst, kde je nejvyšší pravděpodobnost růstu hub.

„Základem výpočtu je informace o nasycení půdy srážkami v předchozích třiceti dnech v kombinaci s průměrnými teplotami posledních sedmi dní. Co se týče vhodných podmínek, obecně platí, že houby začínají nejvíce růst zhruba deset dní po vydatných deštích a následném teplém, nikoli však horkém počasí,“ vysvětlila mluvčí ústavu Aneta Beránková. Nejlepší podmínky by tak měly být pro houby na Šumavě, v Krušných horách, v Krkonoších, v Beskydech a na Vysočině.

Houbařská sezona s řadou rekordů

Rekordním úlovkem se v září Deníku pochlubili Procházkovi z Háje u Duchcova. „Jsme vášniví houbaři, ale tolik hub najednou jsme nikdy nenašli,“ říkali po návratu z lesů Krušných hor. Otec se synem se po třech hodinách v lese vrátili s autem až po střechu plným houbami. Vyskládat na stůl přibližně 80 kilogramů hřibů různých druhů i velikosti jim trvalo téměř hodinu.

Na výstavě hub v Muzeu východních Čech v Hradci Králové se sešlo k šesti stovkám druhů hub, což je zřejmě historický rekord a podle mykoložky Terezy Tejklové mají houby růst na celém východě Čech minimálně do konce října.

Do lesa v doprovodu odborníka

Desítky nadšených houbařů využilo říjnovou mykologickou vycházku, kterou pořádalo Blatské muzeum a do tajů hub přítomné zasvětil známý táborský mykolog Pavel Špinar. Vysvětlil například, že klouzky není nutné loupat. „Jsou to bez výjimky jedlé a výborné houby, vhodné do omáček, směsí i dalších pokrmů. Jak klouzek obecný, sličný, slizký tak ten podřadnější kravský i další druhy je lepší čistit už v lese, mykologové je neloupou, ale otírají, stačí hadřík nebo kapesník.“

Jak pro Deník uvedl, u holubinek je třeba při sběru ostražitost, zejména pokud mají červený třeň. „Bývají palčivé, jedna se dokonce jmenuje vrhavka, po ochutnání vám může ochrnout jazyk třeba i na dvě hodiny,“ upozornil Pavel Špinar.

Holubinky je proto podle něj dobré ochutnat přímo v lese, když nepálí na jazyku, je vyhráno. U bedel doporučil sbírat pouze bedlu vysokou a rodiče varoval také před pýchavkami. „Nenechávejte děti šlapat na pýchavky, když se výtrusy dostanou do očí, mohou způsobovat záněty. Řeší se to většinou operativně, v komplikovaných případech může člověk i oslepnout,“ dodal Špinar.

I když bude vždycky platit, že houby by měl člověk sbírat jen ty, které skutečně dobře zná, pomoci vám může i atlas hub v mobilu. Zkuste vyzkoušet aplikaci Na houby, která umí rozpoznat houbu podle fotografie. Počítejte ale s tím, že druh určí jen s určitou pravděpodobností.

Záměny a otravy houbami

Úspěšná houbařská sezona má i svou stinnou stránku, a tou jsou houbaři, kteří skončí s otravou houbami na jednotce intenzivní péče v nemocnici. Možností záměny je celá řada.

Muchomůrka zelená se může zaměnit za žampiony nebo holubinky. Často si také lidé pletou pečárku zápašnou s jedlými druhy pečárek. Problematická je i muchomůrka tygrovaná, která se plete s bedlou nebo růžovkou.

Účinky jedu například po konzumaci muchomůrky tygrované nastupují podle záchranářů do dvou hodin od požití, průběh bývá dramatický, naštěstí nekončí smrtí. Lidé mají halucinace, jsou omámení, blouzní, upadají do hlubokého bezvědomí. V nemocnici v Jihlavě tak skončili čtyři přiotrávení houbaři, kteří si, jak pro Deník uvedla mluvčí nemocnice Monika Zachrlová, spletli růžovku s jedovatou muchomůrkou. „Pokud máme důvodné podezření na otravu houbami, je nutné co nejrychleji vyvolat zvracení a volat lékařskou pomoc. Před příchodem lékaře se doporučuje podávat aktivní uhlí a hodně pít,“ radí zkušený mykolog Jaroslav Malý.

S ochlazením se začne měnit skladba hub v lesích, místo babek najdou lidé více čirůvek nebo václavky. Najdete i hřiby, i když jich bude postupně ubývat. „Hřib hnědý nebo hřib strakoš, sice jich bude méně, ale budou až do zámrazu,“ uvedl pro Deník šéf žateckého houbařského spolku Pavel Dombaj.

Pozor musí dávat houbaři s postupujícím podzimem na přemrznutí hub.