Jak hodnotíte působení Martina Altrichtera u Medvědů?

Myslím, že pro nás to dopadlo dobře. Nevím, jestli je stoprocentně spokojený Martin, který chtěl chytat jen v Plzni. Jinak to beru jako výraz pomoci Plzně a Sparty Medvědům. Je to o dobré spolupráci s Plzní, jmenovitě s Tomášem Králem, Lubošem Koželuhem a Pavlem Setíkovským. Na Spartě pak s Petrem Břízou, Viliamem Sivkem a Miroslavem Kunešem. Samozřejmě musí k tomu vždy být i souhlas samotného hráče, možná proto v rozhovoru Martin zmiňoval mě. V Berouně to nikdy nebude o žádných velkých penězích. Moje jméno v rozhovoru padlo určitě ne v souvislosti s radnicí, nebo že jsem viceprezidentem hokejového klubu. Zastávám také funkci prezidenta Asociace inline hokejových klubů České republiky a Martin Altrichter se dlouhá léta snažil stát mistrem světa v inline hokeji. Loni v létě se mu to povedlo a letos se chystá na obhajobu. Když za Beroun chytá in-line, proč by nemohl chytat v podstatě i hokej?

Mám tomu rozumět tak, že by to rád Berounu vrátil?

Kdo zná Martina, musí vědět, že je výborný hokejista a srdcař. Tyto faktory hrají velkou roli.

Jak dlouho by tedy v Berouně mohl zůstat?

Domluva je minimálně do konce letošní sezony. Pokud Martin bude v pozici dvojky v Plzni, tak zde chytat bude. Taková je konečná dohoda.

Plzeň vyměnila před nedávnem trenéry. Bude to mít na Beroun nějaký vliv?

Myslím si, že Míla Hořava je z těch, kdo nemá zájem o to, aby Beroun sestoupil. Zvolil si jako jedničku Romana Málka, což je kluk z Hýskova. Roman je potencionální gólman pro Beroun na „stará kolena“ a určitě by tu jednou nechtěl chytat třetí nejvyšší soutěž. Možná jsou to silná slova, co teď říkám. Ale lidé, kteří se pohybují kolem berounského hokeje, v to doufají. Také bych rád poděkoval odvolanému kouči Plzně Jirkovi Kučerovi, který nám pomohl, když jsme potřebovali.

Z Berouna odešel Vítězslav Jankových. Z jakého důvodu?

Víťa zde nebyl na přestup. Byl zde zapůjčen z Jablonce nad Nisou a zase tam byl vrácen. Já se o jeho odchodu dozvěděl v úterý ráno. Takové bylo rozhodnutí trenérů a manažera Josefa Drdy. Do konce sezóny je zde smluvně vázán David Appel, Martin Frolík a jsou tu i naši hráči, kteří teď moc nehráli jako například Láďa Vlček a Michal Pavel. A ti především by se měli snažit o to, aby zde příští sezonu nehráli 2. ligu.

Beroun je v 1. lize již šestnáct let, nejdéle ze všech klubů. Co by znamenal případný sestup pro klub?

Když se podíváte na ta města, která hrají druhou či třetí nejvyšší soutěž, tak má Beroun už ve velikosti města, lokality či ekonomických možností něco nadstandardního. Byli jsme schopni hrát 16 let s nejnižším rozpočtem. Je to o ekonomice, zkrátka vydatnost našeho regionu je jenom určitá. Zájem o hokej se snižuje tím, že vzniklo plno jiných možností na využití volného času nejen ve sportu, ale i v kultuře. Vždy jsem si říkal, že je to docela zázrak - 1. liga v Berouně. Jsem na to patřičně pyšný a musím říci, že všichni chceme, aby se tu tato soutěž hrála a Medvědi berounský region reprezentovali. Můžeme například vidět, kolik let se snaží králodvorští nebo berounští fotbalisté dostat někam výš, než je přebor či divize a stále se jim to nedaří. Chceme první ligu udržet a budeme pro to dělat vše.

Myslíte si, že si obyvatelé v regionu opravdu neváží, že tu mají hokej na takové úrovni?

To si nemyslím. Plno lidí je rádo, že hokej propaguje náš region, ale někteří lidé jsou bez toho schopni žít a mají na to také plné právo. Město se snaží podpořit jakoukoli činnost ve městě. Není to jen o investicích. Zastupitelstvo města v prosinci jasně vyjádřilo, že chce, aby se zde druhá nejvyšší soutěž hrála a aby berounští medvědi nebyli jen ti pohádkoví večerníčkoví na Městské hoře, ale i ti hokejoví. Jestliže, když jsem před 14 lety nastoupil do funkce starosty, šel z města do sportu první milion, tak loni to již bylo čtyři a půl a letos pět. Plus finance na budování a údržbu sportovišť. Chceme, aby raději víc lidí sportovalo, než kouřilo za rohem nebo sprejovalo po ulicích. Havlíčkův Brod, který je pár bodů nad námi, má daleko větší počet obyvatel než my a na hokej tam dávají přímo šest milionů a nepřímo tři. V Berouně, když jsme v prosinci přidali milion, tak jsme dali dohromady dva a půl milionu. Je to podstatně méně než v H. Brodě, ale děláme, co můžeme. Vždy se samozřejmě snažíme víc podpořit i basketbal, fotbal, plavání, atletiku a další sporty. Mrzí mě ale potom, že některé organizace, které dostávají od města finanční prostředky, jsou schopny lhát do dotazníků třeba i o počtech svých členů a podobně.

Zimní stadion je na tom však hodně špatně…

My ale nemůžeme podporovat jen hokejový klub. Musíme se samozřejmě starat o to, aby sportoviště, která patří městu, byla provozu schopná. Jsme pro to povinni, jelikož se jedná o městský majetek, vynakládat finanční prostředky na rozvoj, údržbu a částečně provoz zimního stadionu. Podpora provozu je vyjádřena částkou dva a čtvrt milionu korun, což nijak netajíme. V poslední době někdo kritizoval osvětlení. Jsme si toho vědomi a výbojky časem vyměníme. Když jsme dali poprvé peníze do zimáku, tak jsme udělali nové osvětlení. V té době bylo nejmodernější, ale je to už třináct let. Plexisklům je šestnáct let, mantinelům třicet, všechno to praská, je to nebezpečné a jsem proto rád, že zastupitelstvo odsouhlasilo investici do kompletní výměny mantinelů. Na základě výběrového řízení už byla podepsána smlouva. Při této výměně dojde ke zmenšení ledové plochy. Ty nové mantinely včetně plexiskel byly prvně k vidění na olympijských hrách v Turíně a kromě toho, že jsou bezpečné, nás na nich upoutalo i to, že je nezničí žádná povodeň. Zároveň bude vyřešen i nový výjezd rolby a i třeba takový zdánlivý detail, jako je otevírání dvířek u střídačky.

Jak je možné, že byla prodloužena smlouva společnosti Dynastav, která se viditelně o stadion nestará tak, jak by měla?

V roce 1992 jsem se ještě ne jako starosta ucházel v soutěži za hokejový klub o to , kdo bude provozovat zimní stadion a hokejový klub vybrán nebyl. Starostou jsem se stal až v roce 1994. Roku 1992 byla podepsána výpůjční smlouva s Dynastavem (dnešní Dynatel) na dvacet let, a ta by vypršela až v roce 2012. Tato nevypověditelná výpůjčka byla navázána na soutěž o dostavbu rozestavěné ubytovny, dnešního hotelu Na Ostrově. V roce 2005 byla provedena zastupitelstvem a provozovatelem úprava smlouvy, která jasně řeší, co musí provozovatel plnit. Vadí mi běžný provoz, špína na zimáku, ale je to věc provozovatele, majitele - tedy města a i největšího uživatele, tedy Berounských Medvědů.

Co proti tomu můžete dělat?

Jako město požadujeme po provozovateli vylepšení stávající situace. Všichni jsme si mysleli, že to vyřeší nástup pana Švece do funkce vedoucího ZS. Asi se na mě teď pan ředitel Němec bude zlobit, ale s panem Švecem se to nevyřeší. Osobně je to pro mě zklamáním, protože takový ten běžný nepořádek, jaký je na zimáku dnes, takový tam nikdy nebyl. Samozřejmě se mně toto konstatování v tomto rozhovoru může vrátit jako bumerang, protože všechny tyto věci v současné době řešíme a ani já osobně nemám ve zvyku takovéto věci řešit přes media, ale když se mě na to ptáte, tak odpovídám, jak to cítím. Věřím, že naplánovaná rekonstrukce všechny strany sblíží a že náš zimák bude o hodně lepší.