VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zasáhla mě hokejbalová horečka, která mě dodnes nepustila, říká Jiří Černý

Nižbor/ Velkou osobností regionální hokejbalové scény je nižborský srdcař Jirka Černý. Stál u zrodu dnes již legendárního turnaje v malebném povodí Berounky, jehož dvanáctý ročník proběhl o třetím červnovém víkendu. Nezměrná víra a nezdolná vůle stály ruku v ruce u novodobé renesance nižborského hokejbalu.

25.7.2008 5
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jan Vildmon

Na úvod tě požádám o stručné představení pro všechny fanoušky hokejbalu, kteří tě, hlavně díky své mladosti příliš neznají. Kdo je vlastně Jiří Černý?

Zajímavý dotaz na úvod. Jelikož chápu, že po mně nežádáš obligátní odpověď typu „to není otázka pro mě“, i když to tak taky trochu cítím, myslím, že Jiří Černý je vcelku obyčejný kluk z Nižbora, kterému už v jeho raném věku přirostl k srdci sport, z kterého se později vyklubal hokejbal. Jelikož, jak mnozí vědí, v Nižboru byly v koncem 80.let pro hokejbal v té době velmi nadstandardní podmínky, zasáhla mě tehdy jakási hokejbalová horečka, která mě svým způsobem do dnes nepustila. Kromě toho už je dnes ale Jirka Černý také pyšným tátou brzy dvou kluků a člověk, který pracuje ve financích.

Dvanáctý ročník Memoriálu Tomáše Hoskovského (v textu také zkráceně MTH) je za námi, jaký byl podle hlavního organizátora?

Osobně jsem především rád, že přes mnoho peripetií, kterými turnaj ve své historii prošel, se z něho stalo pro mnoho zúčastněných jakési tradiční zakončení hokejbalové sezóny. Zároveň ho vidím jako příležitost pro setkání lidí, kteří mají v průběhu roku minimum příležitostí se sejít a prohodit pár slov. Po sportovní stránce jsem samozřejmě rád, že se nižborský tým po šesti letech probojoval do finále, i když na samotný vrchol jsme opět nedosáhli.

Turnaj je skvěle organizován. Jen poslední ročníky visí ve vzduchu kritická připomínka, že jeden rozhodčí na celý podnik nemůže stačit. Ve slunném počasí a po celý den je naprosto nemožné, aby nedělal hrubé chyby, které atmosféře turnaje neprospějí. Chystáte nějaká opatření do budoucnosti. Souhlasíš s výše vysloveným názorem či nikoliv?

To je trochu ožehavé téma. Problematika rozhodčích je v našich končinách bohužel velmi populární a Memoriál Tomáše Hoskovského v tom bohužel není výjimkou. Je třeba přiznat, že nebyl jediný ročník, aby byli s rozhodčími všichni spokojeni a to i v dobách, kdy se na hřišti vystřídalo vícero rozhodčích. Důvodů je pak, myslím, několik.

Částečně to je z mého pohledu v tom, že na turnaji se sejdou hráči z různých míst i soutěží a s různými pohledy na různé herní situace. Jinými slovy, co je pro jednoho faul , může být pro druhého standardní zákrok.

Další část problému pak vidím i ve hře a vystupování zúčastněných mužstev. Pokud se k sobě hráči budou chovat s určitým respektem, nemusí k mnoha situacím dojít. My všichni, kteří se kolem organizace turnaje točíme se snažíme po celou jeho historii předcházet vyhroceným situacím i tím, že eliminujeme účast „problémových týmů“ na minimum.

Pravdou ale nepochybně zůstává, že zcela předejít krizovým situacím nelze a rozhodčí je na hřišti od toho, aby je pokud možno vyřešil. Přestože jsme u rozhodčích dle mého soudu zaznamenali od počátků turnaje kvalitativní posun, souhlasím s názorem, že porce 18 zápasů ve dvou dnech je pro jednoho člověka na samé hraně únosnosti, pokud ne za ní.

Nemyslím si, že dva nebo tři rozhodčí nám vyřeší celý problém, ale již teď mohu všem slíbit, že v rámci zachování co možná nejklidnějšího a nejférovějšího průběhu turnaje, počet rozhodčích od příštího ročníku navýšíme.

Nižbor a Kralupy nad Vltavou si nejsou v žádném případě hokejbalově lhostejné. Minimálně lidé starající se o organizaci soutěžního života s hokejkou dokáží sdílet to dobré i to zlé, co záležitosti kolem hokejbalu přinášejí. Nižborský hokejbal poslední léta skomíral, ale přišel impuls vpravdě zázračný a renesance nižborského hokejbalu je v pohybu. Jirko, co se stalo?

Faktorů, které způsobily tuto „renesanci“ bylo určitě více. Důležitým se ukázal být fakt, že se nám i v dobách nejhlubší krize podařilo neskutečným úsilím pár jedinců (jako např. Honza Lukeš nebo Ivan Truksa) udržet v chodu nižborskou hokejbalovou ligu. Díky ní se na hřišti začalo objevovat několik nových tváří a co víc, šlo a jde o lidi, kteří jsou ochotni obětovat pro hokejbal i kus svého pohodlí a organizačně pomoci (např.Ondra Beneš, Milan Smrčka a mnozí další). Dalším důležitým faktem bylo i neumdlévající nadšení konkrétně Ivana Truksy, který se kromě organizování NHL na vlastní pěst pustil do propagace nižborského hokejbalu prostřednictvím we­bu.

Nicméně tím posledním a z mého pohledu rozhodujícím momentem byl příchod osoby Romana Nováka do hokejbalového dění v Nižboru. Ten s sebou kromě nesporných hokejbalových kvalit přinesl i organizační zkušenosti a ochotu na oné renesanci tvrdě pracovat, kterou se mnozí další rádi nechali strhnout.

V každém případě jde zkrátka o kolektivní dílko několika „starých mohykánů“ s nastupující hokejbalovou generací, za které bych už teď rád všem zúčastněným (a třeba zde nejmenovaným) i touto formou poděkoval.

Kdo „ze staré nižborské party“ naskočí do sezóny 2008–2009?

Čas utíká opravdu rychle, a tak bohužel těch, kteří stáli na střídačce nižborského týmu před deseti či dvanácti lety i dnes, již mnoho není. Pokud dobře počítám jsme de facto čtyři. Ivan Truksa, Honza Lukeš, Radek Manda a já. Velmi jsem stál i o zapojení Míry Fortuníka, který pro nižborský hokejbal v uplynulých letech hodně dobrého udělal a určitě by byl přínosem i nyní, ten se ale bohužel rozhodl z hokejbalového dění alespoň dočasně vystoupit.

Dokážeš odhadnout, jaká bude budoucnost nižborského hokejbalu?

V porovnání s obdobím před zhruba třemi až čtyřmi lety se nižborskému hokejbalu rozhodně začíná blýskat na lepší časy. Založili jsme vlastní sportovní klub, občanské sdružení a do budoucna bychom kromě sportovního rozvoje klubu rádi zapracovali na „materiální základně“, tzn. velmi aktuální bude mimo jiné otázka hřiště a jeho zázemí. V každém případě si myslím, že jakkoli budoucnost nižborského hokejbalu bude závislá na množství externích vlivů jako je podpora sponzorů a orgánů státní správy, v konečném důsledku to bude zejména o lidech v něm působících. A v tomto ohledu vidím budoucnost rozhodně nadějně.

Co říkáš na výsledky I.AHL v sezóně 2007–2008. Znáš kralupské hokejbalové hvězdy, zaznamenal jsi v kralupské nejvyšší soutěži pro tebe nějaké překvapení?

Vzhledem k dlouholetým vazbám mezi kralupskými a nižborskými hokejbalisty pochopitelně výsledky AHL průběžně sleduji minimálně prostřednictvím webu. S některými kluky se známe dlouhá léta, ty mladší poznávám zejména na letních turnajích. Těší mě, když vidím, jak se prosazují na nejvyšší úrovni a držím jim palce. Co se týká sezóny 2007–2008 musím přiznat, že mě překvapily, asi jako mnoho jiných, dvě věci. Brzký konec minických Rytířů a naopak kralování Nelahozevsi v play-off. Nezbývá, než aby rok 2009 byl konečně tím správným rokem pro to, aby skončily dvě dlouhé série bez vítězství – Minic v Petroniově poháru a Nižboru na Memoriálu Tomáše Hoskovského J.

Pokus se sestavit historický all-star team z hráčů (nejlépe s komentářem), kteří kdy hráli na MTH?

Na turnaji se v jeho dlouhé historii vystřídala řada výborných hráčů, a proto vybrat pět jmen opravdu není jednoduché. Pokusím se ale nebýt alibista, o to ovšem budu stručnější. Tak tedy – do branky bych postavil Vláďu Vymětalíka, do obrany Honzu Střesku s Martinem Veverkou (známější vám asi bude coby „Koudelník“) a do útoku Miloše Hořavu s Bohoušem Gotthardem.

Pro později narozené, můžeš říci něco o skvostném putovním poháru pro vítěze MTH?

Pohár pro vítěze MTH je krásným pozůstatkem naší spolupráce s naším někdejší hlavním sponzorem – Sklárnou Nižbor AR. Ta nám v té době věnovala pro námi organizované soutěže několik krásných pohárů a ten putovní pro vítěze MTH je jedním z nich, i když bujarost každoročních oslav je na něm dnes již bohužel poněkud patrná.

Kdo byl Tomáš Hoskovský a proč turnaj nese jeho jméno? Kdo přišel s nápadem uspořádat Memoriál?

Tomáš Hoskovský byl výborným brankářem a skutečným hokejbalovým gentlemanem konce 80.let minulého století. Přes svou relativní tichost byl myslím nepřehlédnutelnou postavou nižborského hokejbalu té doby. Když jsme pak v polovině 90.let obnovovali nižborskou ligu znovu se do ní se svým týmem Nákaza Žloukovice zapojil. Bohužel ne na dlouho. V roce 1997 tragicky zahynul při autonehodě. Myslím, že mnoho z nás tato zpráva zasáhla, a tak nápad uspořádat na jeho počest memoriál byl víceméně přirozenou reakcí na tuto událost.

Jsi hokejbalista srdcař. Myslíš, že varianta hokejbalu prosazovaná ČMSHb a ISBHF (5 1), je pro tento sport „to pravé ořechové“ . . . Kdybys měl „tu moc“, jaká cesta rozvoje hokejbalu by ti byla nejbližší a proč?

Musím přiznat, že mě osobně byla a je nejbližší varianta 4 1 hraná s tenisákem a bez přileb. Důvod je celkem snadný. Je to varianta, kterou jsem hrával po drtivou většinu svého hokejbalového života a je mi tak nejbližší. Nicméně myslím, že je zapotřebí nežít minulostí, odhodit melancholii a začít se na věci dívat očima dneška. Z mého pohledu je patrné, že „pětkový“ hokejbal včetně míčků a vybavení byl kromě ekonomických zájmů svazu také výsledkem snahy o přiblížení se hokeji a zatraktivnění hokejbalu v jeho vrcholové podobě. Je to mnohdy bohužel na úkor masových sportovců a místních „odnoží“ hokejbalu jako máme my v Kralupech a Nižboře, ale bohužel vývoj jde tímto směrem. Myslím, že vy v Kralupech jste to vzali za velmi dobrý konec a našli rozumný kompromis. Udrželi jste si svou tvář a ještě vychováváte špičkové hráče pro „pětkový“ hokejbal. To je ovšem možné pouze za předpokladu takové základny, která je právě v Kralupech. Případ Kralup je ale bohužel ojedinělý a těžko srovnatelný s jinými městy i vzhledem k dlouhé historii místní ligy, a tak budoucnost bude z mého pohledu opravdu až na výjimky o „pětkovém“ hokejbale.

Jak se těšíš se svým týmem na srpnový Havran Styrotrade Cup 2008, kam by podle posledních zpráv měli dorazit i tři extraligové týmy: Habešovna, Ústí nad Labem a Most?

Samozřejmě se těšíme moc, i když obhájit loňské třetí místo by tentokrát asi hraničilo se zázrakem. Ale neskládáme zbraně dopředu a určitě se porveme o co nejlepší umístění….

Jak dlouho ještě vydržíš mezi mantinely? Vím, že klíčové je zdraví, ale i vůle sehrává velikou roli. Plánuješ i po skončení aktivní kariéry zůstat „v hokejbalovém dění“, nebo od hokejbalu utečeš?

Jak dlouho ještě vydržím je otázka, na kterou upřímně řečeno sám neznám odpověď. Kromě zdraví tu na miskách vah sehrává důležitou roli i rodina a zaměstnání. Návrat Nižbora do soutěží je pro mě výzvou, pro kterou se moment ukončení mé „sportovní dráhy“ ještě oddálil. Samozřejmě se ale nezadržitelně blíží a myslím, že brzy nastane moment, kdy rád předám štafetu mladším. U hokejbalu bych ale rád zůstal a i následně se pokusím hokejbalové dění na Berounsku podporovat.

Jaké máš ještě jiné koníčky a zájmy mimo hokejbalu?

Kromě hokejbalu se věnuju hlavně rodině a muzice. Rád si občas zahraju se dvěma různými kapelami, v jedné na bicí v té druhé na trombón. Kromě toho velmi rád alespoň jednou do roka vyrazím na vodu…

Co ti za hokejbalovou kariéru ve spojitosti s tímto sportem přineslo největší radost a zklamání?

Největšími radostmi jsou samozřejmě vítězství, ale není to jen o nich. Ten pocit, kdy parta kluků táhnoucích za jeden provaz společně dosáhne určité mety, stojí někdy opravdu za to. Dnes mám ale nemenší radost z toho, že obavy, že Nižbor v blízké budoucnosti zmizí z hokejbalové mapy ČR, se neukázaly jako oprávněné a doufám, že je to pro některé alespoň částečné zadostiučinění.

Největšími zklamáními pak pro mě vždy byly nikoli porážky, ale reakce a chování některých lidí, kteří během pár minut dokázali zhatit dlouhodobé úsilí mnoha jiných.

Na závěr prozraď, existuje ještě nějaký hokejbalový sen Jirky Černého?

Mým hokejbalovým přáním a věřím, že nejen mým, je, aby se Kelti Nižbor natrvalo usídlili v republikových soutěžích hokejbalu a aby se nám postupem času podařilo na Berounsku vystavět hřiště/získat prostor pro pětkový hokejbal, samozřejmě při zachování naší tradiční nižborské hokejbalové ligy. Navíc bychom rádi začali více pracovat s mládeží a ve střednědobém horizontu vybudovali i mládežnický tým(y). Pokud se k tomu přidají i sportovní úspěchy bude nás to všechny těšit dvojnásob a nezastírám, že naším střednědobým cílem je 2.NHbl.

Jindřich Kohm

25.7.2008 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

SERVIS

Gastronomie - Gastronomie Číšník, servírka 15 000 Kč

Číšníci a servírky SERVÍRKA / ČÍŠNÍK. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 15000 kč, mzda max. 17000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: SERVÍRKA / ČÍŠNÍK - Místo výkonu práce:Srbsko. Zaměstnanecké výhody: stravování. Kontakt: telefonicky (8:00-20:00 hod.), e-mailem.. Pracoviště: Petr benda - hotel elma, V Chaloupkách, č.p. 179, 267 18 Karlštejn. Informace: Petr Benda, +420 777 969 100/775 100 562.

Technika a elektrotechnika - Technika a elektrotechnika Strojírenský dělník, 16 500 Kč

Obsluha zařízení na tažení a protlačování kovů OPERÁTOŘI VÝROBY-LISAŘI. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 16500 kč, mzda max. 21000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: OPERÁTOŘI VÝROBY-LISAŘI - Místo výkonu práce: Žebrák. Upřesňující informace: nástup možný ihned. Náplň práce: obsluha hydraulických lisů, spolupráce při výměně lisovacích strojů, zodpovědnost za zajištění výroby v požadovaném množství a kvalitě. Požadavky: manuální zručnost, pečlivost, spolehlivost, zkušenosti s obsluhou lisovacích strojů (velkou výhodou), základní znalost práce na PC (výhodou). Nabízíme: odborné zaškolení na pracovišti, možnost zvyšování kvalifikace a kariérního růstu, příspěvek na dopravu do zaměstnání ve výši až 5.000 kč, k dispozici také autobusová svozová doprava, placené přesčasy, roční bonus za hospodářské výsledky společnosti, firemní akce, 5 týdnů dovolené, příspěvek na stravování. Kontakt: telefonicky (8:00-17:00hod), e-mailem.. Pracoviště: Muramoto manufacturing europe s.r.o., Skandinávská, č.p. 991, 267 53 Žebrák. Informace: Ivana Kovaříková, +420 774 536 801.

Výroba - Výroba Obsluha strojů 120 Kč

Obsluha zařízení (kromě lakovacích) na povrchovou úpravu kovů a jiných materiálů GALVANIZÉŘI - CHROMAŘI. Požadované vzdělání: úso (vyučení s maturitou). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 120 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: GALVANIZÉŘI - CHROMAŘI - místo výkonu: Komárov. Požadavky: vzdělání SOU - vyučení v oboru. Zaměstnanecké výhody: persperktiva ve firmě s dlouholetou tradicí, dobré pracovní podmínky, odborná školení, 5 týdnů dovolené, příspěvek na dopravu, příspěvek na závodní stravování, příspěvek na penzijní připojištění nebo životní pojištění, věrnostní odměny. Kontakt: osobně, e-mailem či tel.. Pracoviště: Buzuluk a.s., Buzulucká, č.p. 108, 267 62 Komárov u Hořovic. Informace: Bc. Petr Dlouhý, MSc;Jana Komínková, +420 311 575 217;311 575 501.

Výroba - Výroba Obsluha strojů 15 500 Kč

Obsluha ostatních zařízení na zpracování kovů OPERÁTOR/KA VÝROBY - OBSLUHA SVÁŘECÍCH STROJŮ. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 15500 kč, mzda max. 19500 kč. Volných pracovních míst: 10. Poznámka: OPERÁTOŘI VÝROBY-LISAŘI - Místo výkonu práce: Žebrák. Upřesňující informace: nástup možný ihned. Náplň práce: obsluha svářecích strojů (bodové svařování kovů), kontrola a balení svářených dílů. Požadavky: manuální zručnost, pečlivost, spolehlivost. Nabízíme: odborné zaškolení na pracovišti, možnost zvyšování kvalifikace a kariérního růstu, příspěvek na dopravu do zaměstnání ve výši až 5.000 kč, k dispozici také autobusová svozová doprava, placené přesčasy, roční bonus za hospodářské výsledky společnosti, firemní akce, 5 týdnů dovolené, příspěvek na stravování. Kontakt: telefonicky (8:00-17:00hod), e-mailem.. Pracoviště: Muramoto manufacturing europe s.r.o., Skandinávská, č.p. 991, 267 53 Žebrák. Informace: Ivana Kovaříková, +420 774 536 801.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dalibor Janda

Dozvuky koncertu z března slyší politici ještě dnes

Zásah složek IZS při zřícení stropu v Mikulandské ulici.
23

V centru Prahy se zřítil strop a zranil dělníky. V sutinách by mohli být další

Stamiliony na nové kotle jsou na cestě k lidem

Střední Čechy – Tisíce Středočechů čekají na své desetitisíce. Někteří se nedočkají – a teprve další vývoj ukáže, kteří z nich to budou. Taková je aktuální situace při rozdělování podpory v rámci druhé vlny kotlíkových dotací.

Hlavní problém letních dětských táborů: pitná voda

Střední Čechy – Neobjevila se žádná zdravotní ani přírodní pohroma, které by zkomplikovaly fungování letních táborů, a tak dosavadní výsledky provedených kontrol naznačují, že rodiče nemusejí mít o své děti obavy.

Tři šelmy na útěku a zbytečná smrt pod koly expresu: prohlédněte si videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pondělí 16. července 2018.

Zapalování kontejnerů přineslo škodu vyčíslenou na 160 tisíc

Střední Čechy – Na 160 tisíc korun se vyšplhala škoda po žhářském útoku, který zřejmě měl být pouze „obyčejnou“ noční kratochvílí spojenou s podpalováním kontejnerů žlutých kontejnerů na vytříděné odpadní plasty. Po pachateli nyní pátrají policisté z berounského obvodního oddělení.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT