„Dneska se mi chytalo docela dobře. Po prvních střelách jsem si začal věřit a pak už to bylo dobré. Navíc spoluhráči mi kolikrát pomohli tím, že padali do střel anebo je různě blokovali,“vyprávěl možná až příliš skromně strážce medvědí klece, jenž dostal tentokrát přednost hned od začátku zápasu, protože Martin Altrichter by musel bojovat víc s virózou než se soupeřovými střelami a tak zůstal raději doma.“Už v přípravných zápasech se mi chytalo celkem v pohodě a i dneska jsem se cítil ve formě. Hlavní je, že jsme vyhráli a získali všechny tři body. To je pro nás to nejdůležitější,“ říkal Antonín Štelmach.
Pro čtyřiatřicetiletého Radka Křesťana byly možná obě branky jakýmsi zadostiučiněním, neboť ho po loňské sezóně dost lidí už odepisovalo. On ale důvěru kouče Vejvody splácí zatím vrchovatou měrou. Už v přípravě na suchu patřil mezi nejpoctivější a nejpracovitější hráče a to potvrzoval pak i v srpnových přátelských zápasech. V sobotu berounský kapitán zápas ve Vrchlabí rozhodl.“My jsme jeli do Vrchlabí překvapit a tak nějak se i otřepat z té vysoké domácí porážky s Chomutovem hned v prvním kole,“vykládal Radek Křesťan při radostné cestě domů ze zápasu.“Nechtěli jsme aby na nás ta prohra zanechala nějaké stopy, prostě to hodit za hlavu a hotovo. Chomutov je někde jinde a takový příděl dá ještě jiným a lepším mužstvům než jsme my,“ věděl dobře berounský vůdce. Svoje branky, kterými duel v Podkrkonoší rozhodl přisuzoval spíše svým spoluhráčům.“Při té prví trefě Martin Kupec tvrdě vystřelil a vyražený puk brankářem Štůralou se dostal ke mně. Měl jsem to trochu z úhlu, ale povedlo se mi trefit to do branky. Při té druhé jsme jeli s Láďou Vlčkem sami dva na jednoho jejich obránce a Láďa mi to dal parádně na hokejku. Ten závěr zápasu jsme odehráli pak velice obětavě a bojovně. I když jsme hráli oslabení tak se nám povedlo domácí nedostat do větší šance.“
Miloslav Růžička
