Konečně jste se zapojil do tréninků. Stihnete začátek sezony?
To zatím netuším. Záleží na tom, jak dopadnou krevní testy.
Jak se teď cítíte?
Není to špatné. Trénink od tréninku je to lepší.
Jak to vypadalo po operaci?
Ležel jsem šest týdnů na kapačkách a bral jsem antibiotika. Poté ještě čtrnáct dnů bral doma tablety. Při operaci mi čistili páteř, kterou jsem měl obalenou zánětem od čtvrtého krčního do šestého hrudního obratle.
Jak se to projevilo?
Na tréninku mě chytla záda. Myslel jsem si, že mám skříplý nerv a zašel jsem za masérem, aby mi to rozmasíroval, ale tím se to možná víc zhoršilo. Dostal jsem horečky a hned šel do berounské Nemocnice. Tam mi udělali krev a zjistili, že mám stafylokoka. Převezli mě do Příbrami, kde mi udělali resonanci. Nejdříve normální. Ta nic neukázala a následně tkáňovou. Tam se ukázalo, že mám zánět kolem páteře. Následoval další přejezd Na Homolku a tam jsem podstoupil operaci.
Jak Vám v té chvíli, kdy jste se to dozvěděl, bylo?
No zaprvé jsem nevěděl, co to vůbec je. Potom mi to nějak vysvětlili a bylo mi řečeno, že přijít o týden později, nemusel jsem vůbec chodit. Jsem moc rád, že už to mám za sebou, protože zdraví je to nejpřednější.
V nemocnici jste byl hospitalizován hodně dlouho …
První týden, čtrnáct dnů to ještě celkem šlo. Jenže pak mi sdělili, že tam budu další čtyři týdny, tak to pak byla docela síla… Bylo to na hlavu. Naštěstí jsem měl s sebou notebook a pouštěl si filmy. Navštěvovala mě rodina a byli se za mnou podívat kamarádi. Byli tam Martin Tvrzník, Honza Besser, Láďa Slížek a Petr Braniš. Přijeli za mnou i kamarádi z Karlových Varů Lukáš Mensator a Jakub Grof. Všem bych chtěl moc poděkovat.
Myslíte si, že byste mohl opět vyhrát kanadské bodování týmu?
Tak hlavně nevím, kdy nastoupím. Pro mě bude nejdůležitější, aby se dařilo týmu a nehráli jsme o záchranu jako loni.
Na jaké místo byste pasoval Beroun v tabulce?
No zatím vůbec netuším, kdo zde bude hrát, koho si zde trenéři nechají, nebo nenechají. Podle toho se pak může o něčem mluvit.
David Havlík
