Příprava je za námi, jak jste s ní spokojen?

Příprava byla dobrá, ale jsem rád, že už to končí. Byla to dřina a já doufám, že se to v sezoně ukáže. Mančaft se už ustálil a výsledky se ke konci dostavily.

Některé domácí zápasy vypadaly po výsledkové stránce celkem odstrašivě. Čím to bylo?

Všechno se zkouší. Sám musíte vidět, že tady byla spousta mladých hráčů, nebyli jsme sehraní. Pan Vejvoda s námi nehrál ty zápasy na vítězství, chtěl vidět ty kluky v zápase, vyzkoušet je. Postupem času se hra začala pilovat a zvedat. Věřím, že to půjde nahoru.

Co se dá dělat proti tomu, aby se neopakovala loňská sezona?

Příprava byla kvalitní. Máme nové mladé hráče a je na nich vidět snaha. Chceme hrát hokej jako dřív za pana Vejvody. Bude to hodně o fyzickém kontaktu a já doufám, že budeme pro soupeře hodně nepříjemným týmem. Vyhrávat budeme třeba o gól, ale spíš budeme vycházet ze zajištěné obrany, jako to tady bývalo dříve. Měl by přijít Altrichter. Opravdu věřím, že to půjde nahoru a budeme tady po ledě lítat a bojovat.

Celou suchou přípravu jste neprodělal, postihlo Vás zranění achilovky…

Po čtrnácti dnech suché přípravy jsem si přetrhl achilovku. Od desátého května jsem bohužel marodil. Musel jsem na operaci a pak rehabilitovat. Ještě teď to cítím, ale v brusli to tak nebolí a stále doháním, co se dá. Dva měsíce bez tréninku jsou znát.

Přesto jste však po sundání sádry neváhal a jel na mistrovství světa v inline hokeji…

Bylo to těžké. Ani jsem nepočítal, že bych se mistrovství mohl zúčastnit. Jel jsem tam jako sedmý obránce, protože jim vypadli kluci z NHL. Jel jsem tam s tím, že nastoupím jen kdyby se někomu něco stalo. Hrál jsem s bandáží a pod prášky. V inlinu hraji obránce a to vytížení tam není takové. Nejel bych tam, kdyby mě doktoři nepustili. Bylo mi řečeno, že je noha srostlá a bolet to bude třeba půl roku.

Letos finále na mistrovství světa nevyšlo…

Měli jsme o něco slabší mančaft než loni. Chyběli nám klíčoví obránci Klesla s Rachůnkem. Na vítězství jsme měli. Pozdější vítěze Američany jsme porazili v klidu. Francouzi nás poslali domů. Podruhé na turnaji jsme s nimi smolně prohráli. Měli super gólmana z francouzského hokejového nároďáku. Za boha jsme mu nemohli dát gól. Je vidět, že oni hrají inline profesionálně, na bruslích jsou denně a porazili nás systémem.

Je to velký rozdíl, když na sebe narazí profesionálové s inlinovými amatéry?

Rozdíl to je, když hrají na stejně velkém hříšti jako my. Hlavně mají systém hry, takticky a fyzicky jsou na tom velmi dobře. Třeba Španělé jsou také profesionály, hrají kvalitní inline, ale na turnaji vyloženě propadli, protože doma hrají na menším hřišti.

Jak se těšíte na středeční první mistrovský zápas?

Moc. Přípravy už máme dost, únava z ní je znát. Soutěžní zápasy mají náboj oproti těm přípravným. Očekávání je hodně velké. Horší než loňská sezona to být nemůže, takže snad půjdeme nahoru. V kabině už jsme všichni natěšení na úvodní zápas.

S jakými mančafty můžete bojovat o body?

Letos je opět jedna skupina. Loni to bylo daleko těžší, jelikož česká skupina byla lepší. Doufám, že teď budeme brát body moravským týmům. Nechci říkat, koho budeme porážet a kdo bude porážet nás. Musíme jít zkrátka zápas od zápasu. Zní to sice jako fráze, ale jinak prostě jít nemůžeme. Máme malé hřiště a to by měla být výhoda. Doma se budeme rvát o body a pokoušet se přivézt něco z venku. Chomutov, Brno a Ústí budou trošku někde jinde, ale stát se může cokoliv. Věřím, že máme minimálně na předkolo play-off.

David Havlík