V zápase s Benátkami jste byli lepším týmem, soupeře jste jasně přestříleli. Přesto jste opět prohráli. Jak by jste zhodnotil zápas?

Já s Vámi musím souhlasit. Dvě třetiny jsme byli lepším týmem, ale opět nás zklamala koncovka. Benátky vytěžily z minima maximum, góly padly po našich hrubých chybách.

Jak je možné, že se berounským hráčům povede z každého brankáře udělat reprezentanta?

Vůbec nevím, čím to je. Na tréninkách koncovku pilujeme. Chce to větší klid v koncovce. Kdyby se nám povedl jeden zápas, kde bychom dali tři, čtyři góly, tak by to z nás spadlo. Šancí jsme měli spousty, vždy chybí jen to finální zakončení.

Je pravdou, že na gól se hrozně nadřete.

Opravdu je to špatné. Nedej bože, když dostaneme první gól. Psychika jde hrozně dolů, nevyhráváme buly a člověk si prostě nevěří. Já sám to vidím u sebe. Při té první šanci, kdybych přibrzdil a udělal blafák, tak by to tam padlo. Já chtěl moc dát gól a střílel jsem z voleje. (zamyslí se) … To se nedá natrénovat, musí se to zlomit a přijde to samo.

V první třetině jste měl na hokejce zmiňovanou gólovou šanci, branka však padla z protiútoku do berounské sítě.

Se Šínou (Petr Šinágl – poz. red.) jsme byli na něčem domluvení, dobře mi přihrál puk a já chtěl za každou cenu dát gól. Najednou si jejich hráči vzali za brankou puk, dali si tři přihrávky a z brejku skórovali. Řekl bych, že to byla vyloženě chyba celého našeho útoku, když jsme se zapomněli vrátit.

Nakonec se Vám podařilo přeci jen vyrovnat.

David Mazanec nahrál na Petra Kicu a ten mě viděl rozjetého po levé straně. Na dvě přihrávky jsme se dostali do pásma, já jsem si hlavně říkal, že už ten gól dát musím a gólmana se mi povedlo prostřelit. Povedená akce, která už vypadala konečně jako hokej.

Další vyrovnání přišlo z hole Ládi Vlčka. Radost z gólu ale netrvala dlouho. Vaše lajna dostala rozhodující branku.

Určitě jsme nebyli špatně koncentrovaní. Šli jsme na led s tím, že prostě dostat branku nesmíme. Jak říkáte zase jsme se na vyrovnávací branku neskutečně nadřeli a naše lajna to celé pokazila. Zavezli puk do útočného pásma, třikrát jsme se k puku dostali a nedokázali jsme ho vyhodit. Následně přišel závar před brankou a gól. To se nám nesmí stávat.

Teď je na řadě Kadaň. Opět asi bude k vidění defenzivní hokej.

Možná na mě bude někdo naštvaný, ale já si myslím, že nemůžeme hrát pořád jen defenzivní hokej. Nemáme špatné útočníky, ale nedaří se nám jen prolomit tu střeleckou smůlu. Pokud dáme jeden, dva góly, vrátí se nám na hokejky klid a ukáže se, že hrát umíme. Krom Chomutova jsme v obraně nepropadli, ale končíme stále jen na té koncovce.

David Havlík