Naštěstí se zlomenina neobnovila a Petr Braniš může v sobotním zápase nastoupit na ledě Tábora a slibuje, že pro body udělá se svými spoluhráči vše.
Jak se cítíte po dvou prohraných zápasech?
Určitě to není dobrý, ale já si myslím, že jak Ústí, tak Olomouc se budou držet na prvních čtyřech místech v tabulce. Kvalita jejich mančaftu je tam znatelná. My zde máme spoustu mladých kluků, kteří se musí sžít s dospělým hokejem. Já doufám, že už ta naše výkonnost bude jen lepší.
Medvědi dokázali s oběma týmy držet krok, určitě první třetinu…
První třetiny z naší strany nebyly špatné, ale pak dostaneme blbý gól, nepovede se jedno, dvě střídání a přijde mi, že na ten mančaft padne deka a už si nejsme schopni nahrát. Pak to vypadá tak, že jsme za dva zápasy dali jeden gól.
Teď na vás čeká relativně slabší soupeř, a to Tábor …
Tábor má zkušený mančaft, například tam hrají oba Padělkové nebo Štrba. Příprava nám s nimi moc nešla, ale třeba v Táboře jsme odehráli velmi slušný zápas, měli jsme převahu, ale bohužel nám do naší branky padalo úplně všechno. Jedeme tam prostě bodovat a uděláme pro to s klukama všechno.
Na co jste se při trénincích ve čtvrtek a v pátek připravovali?
Ve čtvrtek byl spíše herní trénink, abychom si odpočinuli, našli trochu jiné myšlenky. Samozřejmě jsme ze zápasu s Olomoucí byli špatní. Dnes (v pátek -pozn. red.) jsme se věnovali hlavně obranné části, která z naší strany nebyla dobrá po oba dva zápasy. Můžu říct, že dnešní trénink vůbec nevypadal špatně.
Petře, jak dlouho Vám zdraví vydrží?
(smích) Co Vám budu povídat, příprava pro mě nezačala vůbec špatně, celkem se mi dařilo a pak přišlo zase zranění a musel jsem začít od nuly. Tyhle dva zápasy pro mě byly spíše oťukávací, docela ten prst bolí, ale s tím se musím poprat.
Do střel jste alepadat nezapomněl…
Tak to už je ve mně, já jsem prostě naučený padat do střel a někdy to je na škodu, protože to fakt bolí (úsměv). Já už se asi jinak hrát hokej nenaučím, než takhle obětavě.
Po zápase jste odcházel do kabiny z bolestivou grimasou…
Právě v posledním střídáním, jak na mě byl udělán faul, jsem dostal sekeru přímo do toho zraněného prstu. Už jsem se bál, že bude na měsíc zase pauza, naštěstí prst drží.
David Havlík
