„Je to velká pocta, vyrůstal jsem tady odmalička. Moc si toho vážím. Když vidíte ta vyvěšená jména a členy síně slávy, je moc hezké být součástí,“ vyprávěl pětačtyřicetiletý bývalý hráč Kladna. I když dlouho nastupoval do zápasů na nejvyšší úrovni, před slávou na ledě ho doprovázela nervozita.
„Jsem trošku nervózní, jako před zápasem. Podám si ruku se všemi legendami, doufám, že tam bude i Jarda (Jágr),“ prozradil Kaberle.
Ten strávil v kladenském áčku jen dvě kompletní sezony, než se vydal do zámoří, kde udělal skvělou kariéru a zapsal se mezi velké osobnosti Toronta Maple Leafs. „Musím poděkovat všem, co se toho účastnili odmalička. Trenéři a vedení až po seniory jak na Kladně, tak v nároďáku a později v Kanadě a Americe. Hlavně bez rodiny by to nešlo. Poděkování si zaslouží taky spoluhráči. Ti, se kterými jsem vyrůstal, nebo které jsem potkal v Americe. Bez nich by to nešlo,“ ohlížel se vítěz Stanley Cupu z roku 2011.
Do Česka přicestoval z Kanady s několikadenním předstihem a po čase se zase viděl se svými rodiči i bratrem Františkem, který nedávno oslavil padesáté narozeniny. „Zase jsem viděl rodinu a všechny kamarády, se kterými jsem vyrůstal. V sobotu byla velká oslava, brácha měl padesátiny a vyšlo to takhle najednou. Jsem trochu unavený, moc jsme se nevyspali,“ smál se Kaberle s tím, že za čtyři dny toho v Česku mnoho nestihl.
Stačil se ale oficiálně zapsat mezi legendy svého mateřského klubu. Hned sedmnáctka z nich spolu s majitelem klubu Jaromírem Jágrem ho přivítala na ledové ploše a celé slávě přihlížel i Kaberleho syn Lucas, který se sám hokeji věnuje.
„Jsem rád, že je toho součástí. Je mu jedenáct let, taky hraje hokej. První sezonu jsem ho trénoval, teď už ne. Radši to budu sledovat zpovzdálí. Lidé by si mysleli, že mu nadržuju. Já jsem tam radši jen jako tatínek a šofér. Jsem rád, že hraje v nejlepší soutěži a že ho to baví. Poradím mu, ale že bych ho tlačil, to ne,“ vyprávěl Kaberle.
Do budoucna ovšem nezavrhl možnost, že by se trénování začal věnovat. Naopak by ho tato myšlenka lákala. „Až budou děti starší, tak bych se tomu nebránil. Buď juniory, nebo chlapy. Záleží, jak bych se na to cítil. Další dva tři roky ale nic takového nebude. Až ale budou děti starší, chtěl bych u hokeje zůstat,“ prozradil mistr světa z roku 2005.
Z hokejové praxe ještě úplně nevypadl. Zahrát si chodí každý týden a dokonce s velkými jmény světového hokeje. „Chodím pravidelně ve čtvrtky. Lindros založil před lety skupinu bývalých hráčů a pár stávajících. Má to dobré tempo, ale je to bez kontaktu, aby si nikdo nic neudělal. Je to hezké na vypocení. Já byl ofenzivní obránce a hraju furt stejně, na mně se nic nezměnilo,“ uvedl s úsměvem Kaberle.
Na dlouhodobý návrat do Česka se ale v dohledné době nechystá. „Mám dva domovy. Toronto je můj druhý domov. Jezdíme sem, když skončí škola, aby děti viděly Evropu. Zatím ale neplánujeme, že bychom se vrátili z Toronta,“ prozradil.
Jednu z dalších možností, kdy Tomáše Kaberleho vidět v Česku, tak budou mít fanoušci možná při nadcházejícím mistrovství světa v Praze. „Mluvil jsem s Bédou Ščerbanem, chce dělat něco pro veterány, že by jeden den byl zápas a nějaká akce. Je to v jednání, uvidíme, jestli dorazím,“ naznačil nový člen kladenské síně slávy.