Dovolte ještě zpětně pogratulovat k mistrovskému titulu. Oslavy už jsou za vámi, jak se vydařily?
Oslavy hned po zisku titulu byly hodně náročné, protože jsme byli vyždímaní ze zápasů. Bylo to pěkné, ale zároveň náročné. Slavili jsme různě asi týden, pak už jsme jeli každý po své ose a vstřebávali jsme to sami.

Kde jste všude byli?
Nejdříve jsme byli s klukama. Ty první tři dny jsme se scházely, ať už hned po zápase v kabině nebo po hospodách. Pak jsme samozřejmě byli v železárnách, které jsou naším hlavním partnerem. Byli jsme také na dni, který se jmenuje Hutník a je to na Třinecku velký den. Tam jsme měli pódium, kde jsme vystoupili. Byly tam také různé kapely, bylo to pěkné.

Jak byly vaše úleva, když skončila poslední vteřina finálového zápasu?
Byla velká, že už je konec a že se to povedlo (směje se). Bylo to náročné, hlavně po psychické stránce. Play-off je nahoru – dolů, někdy jsi i lepší a prohraješ, to je těžké. Po fyzické ani nemluvím.

Který ze soupeřů byl v play-off pro vás nejtěžší?
Myslím si, že nejvíc jsme si hrábli s Plzní. Hlavně v tom smyslu, že jsme prohrávali 0:2 na zápasy a museli jsme u nich vyhrát. Navíc v Plzni se nehraje dobře, takže jsme do toho museli kopnout a ukázat morální sílu. Samozřejmě Liberec také nebyl jednoduchý soupeř, rozhodovaly detaily. Také to, že naši hráči ze třetí a čtvrté lajny dávali důležité góly.

Vy jste byli Libercem dost pokrytí.
Je to pravda, první lajny se nějakým způsobem vykrátily. Nějaké přesilovky rozhodly, ale nebyl to už takový faktor, takže třetí a čtvrté lajny rozhodovaly.

Přesilovky jste měli výtečně využité ale ve čtvrtfinále a semifinále. Jsou to secvičené signály, ze kterých padají góly? Rána a gól?
Během sezony se to při přesilovkách formuje a na play-off chceš, aby to bylo co nejlepší. Nám přesilovky šly už s Vítkovicemi a pokračovalo to dál. Ale týmy se na nás připravují, takže si musíme sednout a říci si, co a jak.

Do Berouna jste přivezl Masarykův pohár. Je to taková tradice obdobně jako ve Stanley Cupu, že hráči si jej postupně užijí a mají nějaký den při sobě?
Ano, je to tak. My si řekneme, kdybychom ho chtěli mít. Samozřejmě to jde od nejstarších hráčů postupně.

Takže první na řadě jste nebyl, protože nejste nejstarší.
Cha, cha. Byl jsem jeden z prvních, ale první jsem nebyl. Kluci pohár naštěstí chtěli jindy než já. Pak přišla řada na mě, kdy ho mám od čtvrtka do neděle.

Den před vaší oslavou jste se byl představit v Berouně dětem.
Ano, bylo to narychlo udělané od města. Já jsem s tím původně nepočítal, ale zase se mi ozvali, jestli bych pohár neukázal dětem. Nakonec se to udělalo tak, že jsme se sešli v Hlinkách na víceúčleové hřišti, aby mohlo přijít více dětí.

Děti vás poznávaly?
Myslím, že ano, přišlo jich dost. Co jsem slyšel ohlasy a dnes mi ještě psali dva lidé, tak se to povedlo a děti byly nadšené.

Tady v Golf Resort hotelu se koná oslava pro pozvané.
Je to spíš pro rodinu a kamarády.

Asi už pomalu spřádáte plány na další sezonu. Co se bude dít?
Já mám smlouvu v Třinci a uvidíme, jak vše bude. Vypadá to, že bude opět mezi Oceláři, pokud se nestane něco výjimečného.

Co se týká smlouvy, určitě v ní máte zohledněné i individuální statistiky, které byly hodně dobré.
Smlouvu mám nějak postavenou a nechtěl bych to nějak rozebírat (spokojený úsměv).

Určitě by se dalo na příští rok něco vylepšit.
Jako osobní věci nebo smlouvu? („Jasně, že smlouvu,“ vmísí se za velkého chechtotu obou strýc Miroslav). Bylo by pěkné tuto trofej obhájit. To je právě to, proč hokej hraju. V týmu jsou kluci pro různé role a ode mne Venca (Varaďa) a kluci čekají, že nějaké body budu dělat. Já chci už ale i pomáhat další klukům, aby se dostali do role, ve které budou dělat body. Ono je totiž vidět, když tým má silné všechny čtyři pětky a není to jenom o jednom hráči, tak se trofeje vyhrávají jinak. V minulých letech už jsem nějaké statistiky vyhrál, určitě by to bylo pěkné, ale není to to hlavní. Hlavní je ten pohár.

Extraliga je hodně zajímavá. Vy ale zase budete hrát Ligu mistrů, která loni byla pro Třinec úspěšné, ale scházela ta třešinka na dortu. Co schází k tomu porazit ty Švédy?
Švédové jsou celkově silná skupina, hokejisti tam jsou a hrají výborně, hokej dělají dobře. Mají hodně mančaftů, které jsou na vysoké úrovni, takže není jednoduché s nimi hrát. Ale každý rok může být jiný, proč by nemohl dopadnout ještě lépe nový ročník.

Sledoval jste mistrovství světa.
Sledoval, ale byl jsem na dovolené, takže jsem viděl až poslední dva zápasy.

Co jste říkal výkonům českého týmu?
Nejprve jsem o výkonech četl, takže kluci hráli výborně. Hlavně dávali góly, což se lidem líbí. Pak to bylo s Kanadou těžké, oni měli výborný tým. S Rusákama jsme si nezasloužili prohrát, ale takový hokej někdy je.

Hodně extraligových týmů si zpestřuje přípravu fotbalovými utkáními. Třeba do Komárova přijedou plzeňští Indiáni. Plánuje vedení Ocelářů něco podobného?
Určitě ano. Myslím, že tam máme nějaké utkání v plánu někde v okolí. Navíc pomůžeme nadaci Kuby Voráčka, kde bychom se jako Třinec měli také představit.

Tréninková příprava vám začne kdy?
Já spíše teď užívám tady poháru, všichni se ptají, ale teď si opravdu užívám (směje se). Po všech oslavách a odpočinku to začnu řešit. Samozřejmě už se cítím, že bych mohl zase trénovat, ale ještě si dáváme pauzu.

Takže cíl pro další sezonu je jasný?
Obhájit vítězný pohár (úsměv).