Slavné bráchy už český hokej v minulosti měl. Broďáci Holíkové spolu získali slavně titul mistra světa v roce 1972, o 33 let později je napodobili bráchové Kaberleové z Kladna. Ale aby světové medaile přivezli brácha se sestrou, to tu ještě nebylo.

Až letos! Na úvod roku senzační bronzový obrat dvacítky, jejíž oporou byl Matyáš Šapovaliv. A teď jeho o dva roky mladší sestra: dokonce stříbro a ještě navrch členka All Stars! „Ale určitě se nijak netrumfujeme, my si úspěch moc přejeme. Já Matyáše a kluky sledovala, když to jen trochu šlo, bohužel mi ale utekl kvůli našemu kempu ten zápas s Finskem, který otočili. On mi zase psal a přál do Švýcarska,“ říká Adéla.

Čím to, že právě v Berouně vyrostla tak nadějná dvojka, kde oba mají šanci dostat se až na hokejový vrchol? Určitě geny, ale také rodiče, kteří s dětmi od malička sportovali, a když si Matyáš vybral po návštěvě zápasu Slavia – Kladno v O2 areně hokej, podpořili ho. Později se přidala i Adéla, ale když Matyáš přešel do Kladna, které je od Chyňavy sice stejně daleko jako Beroun, ovšem na opačnou stranu, nebyla sranda vozit děti na tréninky. Jednoho na sever, druhého na jih…

„Rodiče nás vždycky skvěle podporovali a dělají to dál. Jenom si nás málo užijí a to jediné je mrzí,“ říká Adéla, která hraje ve Švédsku za MoDo, zatímco brácha v Americe v Saginaw.

„Nevynechají jedinou příležitost, aby za námi přijeli. Letos to vyšlo, že za bráchou mohli do Švédska a za mnou pak na šampionát do Švýcarska,“ chválí talentovaná Šapovalivová rodinu, která drží pohromadě včetně babiček, dědečků a také labradora Dannyho.

V mrazu a mezi závějemi pomohla Vendy

Osudem obou Šapovalivových dětí je ale brzké opuštění rodinného zázemí. Matyáš se vydal za moře v osmnácti, Adéla ještě dřív, ta však zatím do Švédska. MoDo je snad nejúžasnější skandinávskou líhní fantastických borců v čele s Peterem Forsbergem, v jednu chvíli asi nejlepším hráčem světa. „Jednou jsem ho na stadionu potkala, ale to je zatím všechno. Je to zdejší modla. Klub i město Örnsköldsvik jsou malé, ale hokej tady miluje snad každý. Já měla ze Švédska několik nabídek a v podstatě stejných, ale nějak jsem vnitřně cítila, že si musím vybrat právě MoDo,“ popisuje přesun do středního Švédska, odkud Deníku svůj rozhovor poskytovala, zatímco za okny se tyčily závěje sněhu a mrzlo až praštělo…

Ve Švédsku se však Adéle žije fajn. Hokejově zapadla hned, je na druhém místě v kanadském bodování týmu. Díky spoluhráčce Vendule Přibylové zase měla usnadněn vstup do skandinávského světa. Bydlí přitom s jinou spoluhráčkou, Američankou… „Vendy mi strašně moc pomohla, patří jí za to dík. Všechno ukázala, pomohla s řečí, cokoliv jsem potřebovala, byla tady pro mě. Původně tady byla ještě Aneta Tejralová, jenže ta pak odešla hrát za Ottawu nejvyšší kanadsko-americkou soutěž,“ vypráví odchovankyně Berouna, kde se hokej učila mezi kluky, ale nikdy jí prý nezlobili a zůstali gentlemany, s nimiž se vždycky ráda uvidí.

Brzy se naučila poradit si se vším v domácnosti bez pomoci rodičů. S jídlem jí navíc pomáhá klub, který přes týden pro hráče na stadionu vaří. „A o víkendu si udělám těstoviny, ty docela umím,“ směje se.

Cíle: univerzita, liga i olympiáda

Adéla aktuálně studuje třetí ročník střední školy a ve Švédsku dokončí tuhle i další sezonu. Pak se vydá do Spojených států a už nyní si vybrala univerzitu ve Wisconsinu. Tam se dá skloubit sport se studiem dokonale. „Jsou na to vybavení, přesně vědí, jak rozplánovat čas. Já bych měla studovat obchod a marketing a zvládnout chci jak školu, tak se zlepšovat v hokeji,“ hlásí už teď.

Talent má skutečně velký, pracovitá je tak jako její brácha, který dře v Saginaw a čeká na první šanci v NHL, kde ho draftoval jeden z nejlepších celků soutěže – Vegas Golden Knights.

Také Adéle se do budoucna může otevřít šance v elitní zámořské soutěži žen, která opět funguje a je za oceánem hodně populární a vysílaná v televizi. „Dostat se do téhle soutěže je obrovská výzva a jednou, až budu mít po univerzitě, se o to ráda pokusím. Dřív se ale snad povede bráchovi dostat do NHL, moc mu to přeju,“ říká Adélka, jejímž největším sportovním snem je však účast na olympiádě.

Koná se za dva roky v Turíně a Cortině d´Ampezzo a Češky tam určitě budou útočit na medaile. „Dostat se tam, to by bylo něco. Budu se moc snažit,“ slíbila Adéla Šapovalivová.