Svými výkony si Schwarz vysloužil angažmá ve Finsku, ze kterého se po roce vrátil do Čech a opět přes Spartu to vzal do Liberce. V jeho dresu přišel zisk mistrovského titulu. Pak si odskočil na dvě sezony do Znojma do EBEL ligy, aby se vrátil zpět do dresu Tygrů. Ty teď opouští a podruhé v kariéře se vrací domů. A podle svých slov už definitivně.

Jak se vlastně upekl váš příchod zpět do Bruslařského klubu?
Oslovil mě Radim Vrbata, že by měli zájem o mé služby. V Liberci mi navíc končila smlouva, takže jsem byl za nabídku z Boleslavi rád a popravdě ani nebylo moc o čem přemýšlet. Hned se chci totiž zapojit i do práce s mládeží, takže s Boleslaví prostě spojím svoji budoucnost.

Liberec – Boleslav je hlavně fanoušky vnímána jako horká trasa. Třeba Radan Lenc by mohl vyprávět svoje. Nezaznamenal jste i nějaké negativní reakce na váš přesun?
O tom jsem vlastně ani nepřemýšlel. Já to prostě beru tak, že se vracím domů. V Boleslavi mě snad přijmou dobře a z Liberce jsem žádné negativní ohlasy nezaznamenal.

Bavili jste se s trenéry o vaší roli v týmu?
To je jasně dané. Jsou tady Gašper Krošelj a Honza Růžička jako dva první brankáři. A já se je pokusím kvalitně doplnit.

Jak vlastně člověk vnímá tu předčasně ukončenou sezonu? S Libercem jste ji měli rozehranou skvěle.
Je to škoda. Sezona byla rozjetá výborně, s Libercem jsme vyhráli základní část, měli jsme velkou šanci na úspěch. Ale stejně tak Boleslav, kluci hráli výborně. Nakonec jsme se mohli potkat ve finále. Celou sezonu se hráči těší na play-off a pak najednou není.

Rozlučku s týmem jste už stihli?
Nás celá situace s karanténou zastihla zrovna na týmovém soustředění, takže když se rozhodlo, že sezona skončí, tak jsme si poslední večer sedli a rozlučku jsme zvládli. Já jsem v té době už věděl, že u Tygrů pokračovat nebudu, takže to byla rozlučka nejen se sezonou, ale i s Libercem.

Jak jste trávil to nečekaně brzké volno?
Manželky práce normálně jela dál, takže já jsem byl doma s dětmi. Se starším synem jsem dělal i věci do školy. A samozřejmě jsem se už chystal na novou sezonu, chodil jsem běhat a nějaké věci jsme dělali i s rodinou.

Role učitele vám šla?
Moc ne. Co šlo jsem nechal na manželce.

Nyní už jste v přípravě s týmem. Jaká je?
Už máme dva týdny za sebou. Jsem z toho docela i překvapený, je toho dost. Trénujeme víc než jsem byl zvyklý v Liberci. Je to ale i hodně zábavné. Pro mě je tam i hodně nových věcí, takže se ještě ve svém věku něco přiučím. Musím říct, že jsem spokojený. Snad to celé vydržím.

V jakém stavu jste našel po návratu boleslavskou kabinu?
Když o tom tak přemýšlím, tak z mého posledního angažmá už tady nezůstal nikdo. Akorát maséři Martin s Oldou. Jinak asi opravdu nikdo.

V loňské sezoně jste si zachytal i Chance ligu za Benátky. Jaký je rozdíl mezi první a druhou nejvyšší českou soutěží?
S tím jak se Chance liga rozšířila a uzavřela, tak se rozdíl proti extralize ještě zvětšil. Kromě úplné špičky soutěže šla kvalita zbytku týmů níž. Nechci se v tom úplně pitvat, ale myslím, že kdyby soutěž byla užší a sestupovalo se, tak je kvalitnější.

Váš syn Sedrik teď už válí v osmi letech za Boleslav. Jak vidíte jeho případnou kariéru?
Strašně ho to baví a to je nejdůležitější. Já bych si přál, ať mu to vydrží co nejdéle, ať s hokejem projde základní školu a když bude hrát ještě po pubertě, tak to bude jedině skvělé. A pak se třeba uvidí. Na rozdíl ode mě ale hraje v útoku.

Do branky nechtěl, nebo jste mu to zakázal?
Chvíli tam byly nějaké náznaky, ale naštěstí si to rozmyslel.