Máte za sebou první sezonu v zámoří, splnila vaše očekávání?
Má očekávání byla samozřejmě vysoká. Nemohu říct, že jsem nespokojený, ale samozřejmě to mohlo být o něco lepší.

Jaké byly vaše začátky v zámoří, bojoval jste s angličtinou?
Samozřejmě, že jsem se chvíli rozkoukával, než jsem si na vše zvykl. Naštěstí mi to netrvalo dlouho. S angličtinou jsem, abych pravdu řekl, žádný problém neměl.

Byla pro vás výhoda, že v týmů působí i krajan Filip Král?
Byl jsem rád, že tam Králik (Filip Král) byl. Vždy je skvělé, když je v týmu někdo, s kým mohu mluvit česky. Hodně mi pomohl s tím, jak to nejen v klubu chodí.

Jak náročné pro vás bylo zvykat si na americkou kulturu a povahu lidí?
Lidé tam jsou strašně hodní a se vším se mi snažili pomoct. Občas se mi i stávalo, že jsem šel po ulici a lidé mě poznávali, což bylo příjemné.

Je něco, co vás nejvíce překvapilo?
Asi ne. Samozřejmě je to něco jiného než být v Česku, ale byl jsem rád že jsem sezonu odehrál ve Spokane.

Jak se vám líbí město Spokane?
Město samo o sobě je docela hezké. Samozřejmě, k Praze to asi úplně přirovnávat nejde. Náš zimní stadion se nachází ve středu města, když jsme třeba chtěli někam se spoluhráči po tréninku zajít, došli jsme pěšky.

Lukáš Pařík
Narozen: 15. března 2001
Kariéra: Letňany, Liberec, Benátky, Spokane
Draft NHL: Los Angeles Kings

Máte v něm jaká oblíbená místa, kam rád chodíte?
Kousek od zimáku jsme měli menší vodopády, tak tam jsem občas rád zašel.

Město má díky své poloze u řeky mnoho míst, kde se dá běhat. Co vy a běhání?
Tam na to nebyl moc čas. Ráno od deseti hodin jsme byli už na zimáku a z tréninku jsme domů přijížděli něco kolem páté hodiny odpoledne úplně unavení.

Jak jste trávil volný čas, pokud jste se nevěnoval hokeji?
Moc volného času jsem neměl. Když byl, tak jsem ho trávil buď se spoluhráči a zašli jsme někam na jídlo, nebo s přítelkyní.

Ve Spokane je hned několik sportů. Jak oblíbený je mezi fanoušky hokej?
Na hokej tam průměrně chodilo něco kolem 6 000 fanoušků, takže bych řekl, že je tam hokej docela oblíbený.

Jaká byla atmosféra na zápasech, nechyběl vám „evropský styl“ fandění?
Jelikož minulý rok jsem hrál nejvíce extraligu juniorů, tak tam na nás moc fanoušků nechodilo. Řekl bych, že fanoušci v Americe byli asi hlasitější, ale třeba to, co jsme zažili na juniorském mistrovství světa v Ostravě, tak s tím se to nedá ani srovnat.

Vnímáte vy jako brankář fanoušky během utkání?
Tak samozřejmě, že když je v aréně hluk, tak si toho všimnu, ale snažím se to moc nevnímat.

Lukáš Pařík v novém dresu národního týmuZdroj: Archív Lukáše PaříkaV zápase proti Kamloops jste vychytal čisté konto. Byla cesta k první nule ve WHL složitá?
Tahle nula, jakožto jediná v téhle sezoně, byla asi jedna z nejsložitějších nul v mém životě. K nule jsem měl už blízko pár zápasů, ale bohužel se mi to v nich nepoštěstilo. Naštěstí mi to vyšlo v posledním zápase.

Zároveň jste na konci tohoto mače skóroval přes celé kluziště do prázdné branky. Mohl byste popsat pocit, který jste bezprostředně měl?
Američané to nazývají také BlackOut, tedy zatmění. Ještě další den jsem nemohl uvěřit, že se to stalo. Ani teď tomu stále nemohu uvěřit, když někde vidím záznam. V ten moment jsem měl tolik pocitů, že ani teď je všechny dohromady nedokáži popsat. Ale samozřejmě převládala radost.

Schoval jste si puk?
Ano, schoval jsem si oba puky, jak za gól, tak za čisté konto.

Skórováním jste se zařadil mezi Olafa Kölziga, nebo Chrise Osgooda, kteří také v této lize dali gól. Jaké to je být mezi takovými velikány?
Je to neskutečný pocit být mezi takovými borci, jako jsou oni.

Stal jste se historicky prvním brankářem ve WHL, který vychytal čisté konto a skóroval v jednom zápase. Tento mač si budete pamatovat dlouho, že?
Tenhle zápas asi nikdy v životě nezapomenu.

Dočetl jsem se o vás, že střely přes celé kluziště zkoušíte během tréninků. Byla to zápasová premiéra?
Tohle byl můj oficiálně první pokus během zápasu.

Když odhlédneme od sportovních výsledků, jaká to pro vás byla sezona?
Poznal jsem spoustu nových lidí a hráčů. Byl jsem ve skvělé organizaci, takže jsem byl rád.

Společné začátky očima staršího bratra Michala (ročník 1998, HC Buldoci Neratovice): „Já jsem začínal v Neratovicích, poté jsem přešel do Kralup a pak do Letňan. Brácha začínal v Kralupech jako hráč, poté šel se mnou do Letňan, kde se přetransformoval v brankáře. Na tuto dobu vzpomínám v dobrém, měli jsme skvělou partu, jak v Letňanech, tak v Kralupech, a byly to hezké roky strávené na zimácích.“

Draftovalo vás Los Angeles, daří se vám. Jak dokáže úspěch ovlivnit psychický stav mladého člověka, jako jste vy?
Samozřejmě, tohle vám sebevědomí posilní. Na druhou stranu to, že je někdo draftovaný, ještě nic neznamená. Být draftován automaticky neznamená, že hned podepíšete smlouvu a budete hrát NHL. Draftem teprve všechno začíná a je přede mnou ještě velký kus práce.

Prakticky celý svět bojuje s pandemií koronaviru. Sledujete situaci?
Snažím se to nijak nevnímat. Informace jsou prakticky všude. Myslím si, že pokud budeme dodržovat hygienu, tak by se nám rozšíření mělo podařit zpomalit.

Čemu se věnujete nyní?
V aktuální době se připravuji na maturitu a cvičím doma.

Lukáš Pařík v kabině Buldoků.Zdroj: HC Buldoci Neratovice