Od Sportovních areálů města Kladna jste obdržel zvláštní ocenění za zásluhy v oblasti sportu. Jak si této ceny vážíte?
Nečekal jsem to. Na Kladně vyrostla spousta skvělých hráčů, takže z toho mám radost.

Taková příležitost vybízí k tomu zavzpomínat. Co považujete za největší úspěch vaší bohaté kariéry?
Těžko vybrat jeden. Měl jsem hlavně štěstí, že všude, kde jsem byl, jsem hrál s výbornými kluky. Hokej není individuální sport, takže je to důležité. Měl jsem štěstí na Kladně, v Dukle Jihlava, v národním mužstvu, ve Washingtonu, ve Švýcarsku i v Rakousku. Zejména v cizině to bylo složité. Hráči tě musí vzít mezi sebe a musíš zapadnout i hokejově. Lehce se to říká, ale není to tak jednoduché. Já měl ale velké štěstí. Všude, kde jsem byl, jsme měli úspěchy. Ve Washingtonu skvělá sezona, ve Švýcarsku jsme postoupili ze druhé ligy do první. V Rakousku jsme sice skončili pátí ze šesti, ale hrál jsem s Kanaďany a náš útok dal přes sto gólů. Měl jsem štěstí, ale to přeje připraveným. Věnoval jsem se tomu, hodně jsem trénoval a sloužilo mi zdraví. Byla to hezká kariéra. Když jsem tam přišel jako malý kluk, tak jsem si nemyslel, že toho dosáhnu tolik.

Na předávání cen jste viděl spoustu mladých sportovců z Kladenska. Co říkáte na to, jak si Kladno ve sportovním světě stojí?
Před atlety smekám. Individuální sporty jsou z mého pohledu těžší než hokej. Tam hraje tým, když se nedaří mně, tak se daří spoluhráči. Je to o něco jednodušší. Když chceš dosáhnout světových úspěchů, tak je samozřejmě i hokej strašná dřina. Neznáš nic jiného než hotel a stadiony. Pořád koukáš, jestli prohráváte nebo vyhráváte.

Jak jste na tom byl vy s těmito individuálními sporty?
Dobře. Vždycky jsem měl jedny z nejlepších testů. I během sezony jsem chodil jednou týdně běhat sedm osm kilometrů v lese. Ještě jsem měl závaží na nohách a činky v ruce. Tři rychlé kroky v hokeji nezískáš z toho, že si dáš červené víno jako všichni ostatní.

Takže jste neměl odpor k suché přípravě, jako má teď řada hráčů?
Suchou přípravu jsem měl vždycky výbornou. Díky tomu můžeš výkon opakovat celou sezonu. Není to ale jen o letní přípravě. Někteří hráči si myslí, že když udělají dva měsíce přípravy, tak jim to vystačí do března. Na to zapomeň. V listopadu už jdou výkony dolů, nejde jen trénovat na ledě. Dřív ale bylo málo hráčů, kteří by to dělali. Já to dělal dobrovolně navíc.

Pořád velmi pozorně sledujete i aktuální výsledky Rytířů. Jak si myslíte, že dopadnou v této sezoně?
Dobře. Dobře trénují a už vědí, co extraliga obnáší. Momentálně ztrácíme šest bodů na Litvínov. Ten má sice dva zápasy k dobru, ale teď hraje v takové formě, že bude mít co dělat, aby je vyhrál. Šest bodů jsou pak už jenom dvě utkání. Kousek od nás je ale i Olomouc. Kluci pracují dobře, když budou zdraví, tak se můžou ještě poprat o dobré umístění. To bych jim přál. Byl jsem na zápase se Zlínem, který jsme prohráli 1:3. Za stavu 1:1 jsme ale mohli dát dva góly. Byli jsme fyzicky lepší. Připravenost mi připadá větší než u hráčů Litvínova i Olomouce. Kluci už vědí, co mají dělat, a teď šance proměňují. Já si myslím, že se udržíme a nebudeme hrát ani baráž. Dál to mají kluci ve svých rukách.

Vy jste byl vyhlášený střelec. Co říkáte na aktuální kanonýry Kladna, jako jsou Adam Kubík nebo Ladislav Zikmund?
Jsou výborní. Hrají velmi dobře a věří si. Hlavně už taky útočníci pomáhají obráncům. Nelítají daleko, počkají si, až jim to obránci hodí. Už to tam nenastřelují a radši se snaží si nahrát. Není to náhoda, že Adam Kubík dává góly, Matyáš Filip boduje a Tomáš Plekanec hraje výborně. Nicolas Hlava taky nebyl tak vynikající, jako je teď. Láďa Zikmund je taky výborný. Najednou jsou dobří i obránci. Je výborné, že hrajeme na sedm beků. Dělají díky tomu míň chyb a ušetří síly na oslabení a těžké chvíle. Přivedli jsme navíc velmi dobrého druhého gólmana. I kdyby si první potřeboval odpočinout, tak ten druhý to zvládne. V těžkých chvílích je gólman padesát procent úspěchu. Člověk se vždycky učí. Kluci přišli z první ligy do extraligy a bylo to těžké. Nevýhodou je navíc i dojíždění do Chomutova. Teď už ale kluci vědí, jak na to, a určitě se poperou o co nejlepší umístění.

Vy osobně prožíváte velmi produktivní období. Oslavil jste 70. narozeniny, vydal knihu, teď jste obdržel ocenění… Co chystáte dál?
Uvidíme. Teď pracujeme na projektu, který podpořil i Jaromír Jágr. Doufám, že to dotáhneme do úspěšného konce. Izraelský svaz ledního hokeje se na nás obrátil, že by chtěl pomoci s hokejem, což je pro nás pocta. Když se všechno podaří, tak by měli jezdit k nám do České republiky do Kladna a do Berouna. S Berounem a Tipsportem spolupracuju, pomáhali mi s knihou. Města jsou navíc kousek od sebe. Dělám to proto, že mám rád hokej, jinak mám i další svoje aktivity. S knihou dělám hokejová setkání na stadionech. Je toho pořád hodně.