Hokejisté Sparty tam od začátku minulého týdne dojížděli trénovat, protože ve vnitřních prostorách jim to vládní nařízení zapovídají. A tak si Pech a spol. osvěžili dávné zážitky z ledových půtek pod otevřených nebem ve vysloveně venkovských podmínkách. „V Jihlavě jsme kdysi hrávali venku v minus deseti patnácti stupních, to bylo hrozné. Ale nejsme panenky z cukru,“ říkal Pech.

Mráz sparťanům nehrozil, to spíš déšť. Naštěstí se počasí trochu umoudřilo. „Kdyby pršelo, bylo by to horší. Na ledě by byly kaluže a puk by se v nich zastavoval,“ podotkl zkušený útočník.

Stejně jako jeho parťáci, i on je hlavně rád, že se může sklouznout. Nucená pauza chvíli po startu extraligové sezony je totiž pro hokejisty spíš noční můrou, než vítaným odpočinkem. Sotva se mužstvo jakž takž prokousalo komplikovanou letní přípravou, zostřenou případy koronavirové nákazy, přišla vládní stopka. „Jsme rádi, že alespoň můžeme být na ledě. Je to lepší než někde běhat a trénovat na suchu. Led nic nevynahradí,“ myslí si Pech.

„Musíme tvrdě makat, nic jiného nám nezbývá. Máme herní výpadek, tak musíme být nachystaní, až se zase začne hrát,“ dodal nejproduktivnější hráč Sparty v minulé sezoně (39 bodů v základní části).

Zábleskem naděje ve tmě špatných zpráv a nejrůznějších omezení jsou zvěsti, že nejvyšší hokejová (i fotbalová) soutěž by se mohla brzy znovu spustit. Sice bez diváků, ale přece.

Pech by to jen uvítal, protože podle něj je prostředí v profesionálním hokeji jedno z nejbezpečnějších a nejkontrolovanějších v zemi. „Samozřejmě jsme rádi, že se něco děje, protože zatím jsme v nejistotě, všechno je zakázané. Chodíme pořád na testy, promořenost tady je, bylo by nesmyslné, kdyby se nehrálo. Bude to sice bez diváků, ale lidi si k tomu sednou alespoň u televize. Chceme hrát a odvádět svou práci,“ přeje si Pech.