Co všechno práce ledaře obnáší?
U nás v Rakovníku to není jako u velkých klubů. U nás musí být ledař i strojníkem a údržbářem. Jeho prvořadá práce je úprava a údržba ledu i rolby. Dále se stará o chod strojovny, která má na starosti vlastní chlazení. A jelikož zde máme kromě kabin i ubytovnu, tak když mu zbude čas, stará si o ni a provádí zde drobné opravy – výměnu žárovek, opravu kohoutků atp.
To se máte co otáčet… A to není zdaleka všechno. Když se hrají zápasy, nebo jsou tréninky, stará si ledař i o celou plochu. To znamená pokud je jakýkoli problém, třeba roztržená síť nad plexi nebo síť v brance, musí ji vyměnit. Stejně tak pokud se rozbije plexisklo. Musí zavařit branku či opravit díru na mantinelu. Když to jde, snažíme se to opravit vlastními silami.
Přejděme k výrobě ledu. Dříve jste začínali mrazit až od září, nyní jste začali o měsíc dřív…
Začali na začátku srpna proto, že se soutěže posouvají stále dřív a dřív. Předtím jsme za trénováním dojížděli, áčku jsme to platili, mládežnickým oddílům to platily většinou rodiče, protože jsme si to finančně nemohli dovolit. Nyní jsme to zkusili a zjistili jsme, že strojovna po technické je bez problémů. Uchladí led i ve velkých vedrech.
Je to velký rozdíl po finanční stránce, začít mrazit v srpnu či v září?
Ono je někdy i jedno, kdy začnete. Třeba předloňské září bylo stejně teplé jako letošní srpen. Ten jsme ještě mrazili ze svých zdrojů, protože jsme nebyli domluveni s městem. Samozřejmě to bylo finančně náročné, protože kompresory běžely prakticky pořád na plný výkon, aby byly schopny to dostatečně nachladit. První měsíce bývají vždy finančně náročnější.
Jak dlouho vám trvá, než se led připraví?
Začali jsme 1. srpna. Museli jsme nejprve nachladit betonovou desku, která je pod ledem a pak začínáme jednotlivými nástřiky. Vrstva se zvyšuje a trvá to zhruba deset až dvanáct dní.
Co tloušťka ledu?
Snažíme se držet na čtyřech a půl až pěti centimetrech. Jsou tabulky, kde je uvedeno, co centimetr navíc, to stupeň dolů, takže když máte desku nachlazenou na -5 a vrstva je tlustá 5 cm, je nahoře nula.
Jaký používáte typ chlazení?
Typy jsou dva – přímé chlazení a nepřímé. My tu máme nepřímé, což znamená, že nárůst či pokles teploty nám trvá déle. Ve strojovně totiž máme čpavek, kde je nějaký výměník a ten ochlazuje solanku, která nám proudí pod plochou. Přímé chlazení zase funguje tak, že pod plochou máte čpavek. Nárůst, nebo pokles teploty je strašně rychlý, takže ti, co používají toto chlazení, jsou schopni udělat let i za tři dny.
Například v Litvínově mají tři vrstvy ledu, kolik máte vy?
U nás jsou dvě. První vrstva má zhruba centimetr a půl. Natahují se tam čáry, což je takový krepový papír a poté se tam pokládají reklamy. Nad tím je zhruba 2 centimetry druhá ledová vrstva, která se pak koriguje. Buď se řeže, nebo se přidává, záleží, jakou má led finální hloubku.
Stává se někdy, že je led na některých místech tenčí?
To se děje hlavně v průběhu sezony. Jsou místa, kde se led prošlapává víc, hlavně kolem brankoviště. Navíc u nás jsou ve střeše světlíky, takže když svítí sluníčko, led nám na jednotlivých pruzích měkne. O těch místech víme a jednou za měsíc se snažíme udělat nástřik, aby se voda rozlila a srovnalo se to do roviny.
Jak často led udržujete?
Snažíme se jednou týdně, máme vyčleněný čtvrtek. Frézujeme místa kolem mantinelu a udržujeme čáry, prostě aby byl led připraven na zápasy.
Co všechno ovlivňuje kvalitu ledu? Napadá mě teplota nebo vlhkost vzduchu…
Ty ji ovlivňují hodně, ale těch faktorů je více. Třeba kvalita vody. U nás je velký problém, že zimák, na rozdíl od jiných, není odvlhčen. Vlhkost u nás je opravdu velká. Sráží se voda, kape nám ze střechy a dělá velkou neplechu. Bohužel se nemůžeme rovnat s velkými kluby a tak jediné, co pro to, aby byl led kvalitní můžeme udělat je, že u chlazení snížíme teplotu, jak si žádá situace. S vlhkostí zatím nic neuděláme.
Pravdou je, že jsem si všiml, že se často ke konci třetin objevuje nad ledem mlha…
Ano, a vlhkost je vidět i na plexisklech. Když je velká vlhkost, tak jsou orosená a když spadne teplota, samo se to odvlhčí. Byly zápasy, kdy se kvůli mlze musel pustit fukar co je ve strojovně, aby to rozehnal. Občas k nám jezdí i veteránská mužstva ze zámoří a hráči se divili, jak se jim u nás špatně dýchá.
Když třeba puk odskakuje nebo se zadrhává, je to tedy kvalitou vody?
Určitě – tvrdost, železitost vody má velký vliv. U nás na zimáku, když rolba vyklepe sníh, tak se nechá rozpustit a vrací se znovu přes rolbu na plochu. To znamená, že už je to jednou upravená voda, takže se tam pořád vrací ten samý materiál. Snažíme se proto udělat vnitřní okruh, ale zase je to otázka peněz, které zatím nemáme.
Takže výroba ledu není žádná sranda…
Je to alchymie. Není to o tom, jak si myslí většina lidí, že se na beton nalije led a nechá se to zmrznout.
Jak starou máte rolbu a kolik tehdy stála?
My ji máme deset let a co vím od tehdejších strojníků, tak stála tři miliony.
Jakou má životnost?
Vloni byla na naší rolbě udělána částečná generálka, že se vyměnila uložení suportu, měnila se tam ložiska, takže když se o ní dobře stará, může vydržet dalších pět, sedm let. Je to celé o pravidelné údržbě, podobně jako u auta.
Na nejvyšší úrovni – hlavně v NHL, se používají na úpravu ledu dvě rolby. Vy tedy máte docela honičku?
Je to opravdu na hraně. Oni mají přestávku 18 minut, my jsme na 15 minutách. To znamená, že u nich se za osm minut odjíždí z ledu a mají hotovo. My se trápíme třináct minut a ten led pak nestíhá zatvrdnout, protože do toho hned vletí rozhodčí. Třeba za bránami, kde se rolba nejvíc otáčí je voda kolikrát ještě pět minut po zahájení třetiny.
Musí rolbař podobně jako při tvorbě řidičského průkazu absolvovat řidičské zkoušky?
Musí mít školení, které nám dělá jedna firma před sezonou. Je to taková zkouška, že jakmile začnete jezdit, tak už víte. Rolba je na ovládání poměrně jednoduchá. Má čtyři páky, kterými se ovládá pro čtyři věci, které umí. Pokud nepřijde někdo nový, stačí jen školení, které se opakuje a týká se toho, aby daný člověk věděl, co má zkontrolovat, co namazat apod. Nejde o testy, spíš o manuální zručnost.
Je nějaké krizovější místo, kde je zapotřebí větší zkušenost?
Krizové místo je při výjezdu, což je na všech zimácích. Musíte si dát pozor, protože výjezd ze zatáčky vás nutí vjet na mantinel, snažíte se to dorovnat a je tam nebezpečí, že byste vjel šikmo do vjezdu a naboural. To je jediné místo, kde si musí dát strojník pozor, aby nepoškodil rolbu.
Po skončení sezony následuje demontáž ledu. Ta je, předpokládám, jednodušší?
To se jen vypne strojovna, začne to tát, což trvá podobně jako výroba ledu, takže deset až čtrnáct dní. Nemáme žádné odtokové kanály, takže čekáme, až voda vyschne, nebo se to vyžene do vjezdu rolby. Pak se plocha vytře a připraví na inline hokej.
