Náhodné nálezy na úbočích hory

Možná ještě víc než ohromná pevnost na vrcholu kopce jsou ale známější četné nálezy bronzových depotů (úmyslně ukrytých věcí) a ojedinělých artefaktů. Docházelo k nim náhodně na úbočích hory a jen ojediněle na hradišti již od 19. století při nejrůznějších činnostech: sázení stromků, vytrhávání pařezů, těžbě písku nebo kamene, stavbě cest atd.

Depoty obsahují hotové výrobky, rozlámané a jinak znehodnocené předměty, části koláčů bronzoviny (roztavené artefakty nebo donesená vytavená ruda) a slitky. Dodnes registrujeme z Plešivce nejméně patnáct depotů a z nejbližšího okolí další čtyři. Desítky dalších jich byly zničeny z neznalosti již v minulosti nebo rozchváceny v současnosti novodobými zlatokopy s detektory kovů. Nejstarší se hlásí ještě do střední doby bronzové, devět do mladší doby bronzové a šest do mladší až pozdní doby bronzové.

Dva poklady

Pro ilustraci si ukážeme nálezové okolnosti a obsah dvou depotů. V roce 1825 nebo 1826 bylo nalezeno při dobývání písku směrem k Běřínu 32 předmětů: zlomek čepele meče, hrot kopí, dlátko s tulejkou, zlomek tyčinky upravené na dláto, tři srpy s ulomeným hrotem a trnem, malý srp, bronzové kování osmičkovitého tvaru neznámého účelu, brýlovitou ozdobu, dva náramky zdobené skupinami plastických žeber a rytou výzdobou, zlomek nánožního kruhu zdobeného rytím, dva náramky oválného tvaru s rytou výzdobou, pět nánožních kruhů, oválný náramek zdobený rytím, větší zdobený náramek, dva nákrčníky a dva tordované nákrčníky.

Roku 1878 se našel v kamenolomu vně hradiště u Malých Vrat depot uložený ve velké hliněné nádobě obsahující velký kus bronzoviny, mečík s pozlacenou rukojetí a množství bronzových předmětů. Další artefakty byly posbírány samostatně v nejbližším okolí.

Dodnes se zachoval zlomek náramku zdobeného plastickými žebry, tordovaný nákrčník se zdobenými konci, jehlice s dlouhou vývalkovitou hlavicí, sekera se středními laloky, zlomek hrubé hraněné tyčinky, opotřebovaný nánožník s rytou výzdobou, tenké oboustranné dlátko a hrot oštěpu.

Pozůstatky slévačských pecí

Výjimečné postavení zaujímají dva depoty v prostoru Pod Skalou v letech 1876 a 1886, kdy byly odkryty dvě vypálené jámy - patrně pozůstatky slévačských pecí. Při starším nálezu byla zjištěna jáma s vypálenými stěnami, obsahující uhlíky, popel, 17 kg těžký koláč bronzoviny, z něhož vyčnívaly poloroztavené zlomky, a několik neroztavených nebo poloroztavených artefaktů. Roku 1886 se našlo v jámě vymazané hlínou a s přepálenými kameny mnoho bronzoviny i celých předmětů, z kterých zachránil B. Jelínek pouze dva srpy a slitky.

Významné obchodní centum

Ohromného množství bronzových výrobků, koláče bronzoviny, slitky a výše popsané nálezy metalurgického zařízení s ohromným slitkem bronzoviny dokládají, že hradiště se stalo v mladší době bronzové významným metalurgickým a obchodním centrem. Mířily sem jistě dodávky surové mědi z alpské oblasti a cínu snad z Krušnohoří (Původ cínu jako nezbytné přísady pro vznik bronzu se doposud nepodařilo bezpečně vyřešit). Kupci sem přinášeli hotové artefakty z jiných výrobních center. Výrobky plešiveckých slévačů zase naopak zásobovaly nejen místní region, ale jistě se dostávaly i do mnohem vzdálenějších krajů.

Náboženský význam hory

Nálezy depotů dokládají i mimořádný náboženský význam hory, kdy bronzové předměty sloužily jako obětiny božstvům, které mohly být před ukrytím i rituálně rozlámány či zprohýbány. Poměrně malé množství sídlištních nálezů z celého opevněné plochy dále naznačuje, že hradiště pravděpodobně nesloužilo k trvalému obývání.

Organizace metalurgické činnosti, náboženských obřadů i stavby vlastního hradiště naznačuje existenci významného „království“, které zahrnovalo přinejmenším celý berounský okres a možná ještě přilehlé oblasti na dolní Berounce, na Pražské tabuli či na druhé straně Brd na Příbramsku.

Jistě patřilo k nejdůležitějším mocenským útvarům své doby v celých Čechách. Významná soudobá hradiště, která snad představovala centra dalších „království“, bychom v nejbližším sousedství našli na jihu na Žďáru u Rokycan a na severovýchodě na Závisti u Zbraslavi.