Všechny časové údaje jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Středoevropský letní čas získáme přičtením
1 hodiny (SELČ = SEČ + 1 h).

Slunce

Naši nejbližší hvězdu obíhá Země přibližně ve vzdálenosti 150 milionů km. Sluneční paprsek k nám letí 8 minut. 1. 8. vyjde v 04 h 29 m a zapadne
v 19 h 43 m. 10. 8. vyjde v 04 h 41 m a zapadne v 19 h 28 m; 20. 8. vyjde v 04 h 56 m a zapadne v 19 h 10 m; 31.08. vyjde v 05 h 13 m a zapadne v 18 h 47 m. Slunce vstoupilo do znamení Lva 23. července, opustí ho vstoupením do znamení Panny dne 23. 8. 2007 ve 13 h 08 min.

Měsíc

Naším nejbližším vesmírným tělesem je naše přirozená družice Měsíc. Obíhá kolem Země ve střední vzdálenosti přibližně 380 tisíc kilometrů. Při jeho oběhu je k Zemi přikloněna stále stejná polokoule. Tato skutečnost je dána tím, že oběžná doba Měsíce kolem Země je stejně dlouhá jako doba jeho rotace kolem osy.

V průběhu jeho oběhu pozorujeme sice stále stejnou polokouli, ale vždy různě velkou Sluncem osvětlenou část jejího povrchu. Tak vznikají fáze, které dělíme do čtyř základních - Nov, První čtvrt, Úplněk a Poslední čtvrt. Pokud pozorujeme polovinu osvětlené části, která má tvar písmene D, říkáme, že nastala První čtvrt a Měsíc dorůstá. Když vidíme celou osvětlenou část, nastává Úplněk. Polovina osvětlené části, jež má tvar písmene C, značí Poslední čtvrt – Měsíc couvá. Jestliže Měsíc není na obloze vidět vůbec, k Zemi je přikloněna jeho neosvětlená polokoule, nastala fáze Nov. Kdy nastávají jednotlivé fáze? Poslední čtvrt dne 5. 8. ve 22 h 19 m; Nov dne 13. 8. v 0 h 02 m; První čtvrt dne 21. 8. v 0 h 54 m a Úplněk dne 28. 8. v 11 h 35 m.

Planety

Planetu Merkur můžeme pozorovat počátkem měsíce ráno nad severovýchodním obzorem. Venuše je většinou nepozorovatelná. Koncem měsíce se začne objevovat ráno nízko nad východním obzorem. Mars je viditelný po většinu moci kromě večera
v souhvězdí Býka. Na večerní obloze najdeme planetu Jupiter v souhvězdí Hadonoše. Planeta Saturn je nepozorovatelná.

Hvězdná obloha

Na nočním nebi ještě převážně vládnou letní souhvězdí, ale již se viditelně hlásí o slovo podzimní část oblohy. Nad severním obzorem září nezapadající hvězdy, které tvoří souhvězdí Velké medvědice (Velký vůz), Malého medvěda (Malý vůz), Kasiopei, Cefea a Draka. Večer nad západním obzorem se rozloučíme s Pannou, Hydrou, Pohárem, Havranem. Po většinu noci můžeme pozorovat Pastýře, Severní korunu, Váhy, Herkula (je zde viditelná za dobrých podmínek pouhým okem kulová hvězdokupa M 13), Hadonoše, Štíra, Střelce, Kozoroha, Orla (nejjasnější hvězda - Altair), Delfína, Labuť (nejjasnější hvězda - Deneb) a Lyru (nejjasnější hvězda - Vega). Orientační trojúhelník pro letní oblohu je tvořen trojicí jasných hvězd - Vega, Deneb
a Altair. Mléčná dráha se line od souhvězdí Kasiopei, přes Labuť, Orla až k Střelci. Ve směru souhvězdí Střelce leží střed naší Galaxie. Triedrem zde můžeme pozorovat mnoho mlhovin, hvězdokup a skupin hvězd. V pozdějších hodinách nad východním obzorem vystupují podzimní souhvězdí - Pegas, Andromeda (je zde vidět pouhým okem nejbližší spirální galaxie M 31), Vodnář, Ryby, Beran, Velryba. Ráno vycházejí zimní souhvězdí.

Zvláštní úkazy

Při romantických srpnových večerech jsou vidět padající hvězdy. Tuto nádheru poskytuje meteorický roj Perseid, který nám umožňuje pozorovat téměř po celý měsíc větší množství meteorů. Maximální činnosti roj dosáhne 13. srpna v dopoledních hodinách. Proto se předpokládá větší aktivita roje především 13. srpna před rozedněním nebo po setmění.

ASTROkalendárium na měsíc červenec

12.7.1976
Zemřel Josef Klepešta, spoluzakladatel České astronomické společnosti. Zabýval se selenografií, vydal Malý atlas severní oblohy a také mapy Měsíce. V roce 1952 vydal mapu Měsíce, jejímž základem byla mapa vydaná Mezinárodní astronomickou unií, která původní mapu podstatným způsobem doplňovala.
12. 7. 1943
Narodila se anglická astronomka a objevitelka pulsaru Jocelyn Bell-Burnell.
13. 7. 1762
Zemřel James Bradley, britský astronom. Objevil v roce 1727 aberaci a opatřil tak první přímý důkaz toho, že se Země pohybuje kolem Slunce, jak tvrdil Koperník. Objevil také roku 1748 nutaci. Během 12 let vykonal na 60 tisíc měření přesných poloh hvězd, které donedávna sloužily jako základ pro studium hvězdného pohybu.
14. 7. 1965
Prolétla kolem Marsu americká sonda Mariner 4 a provedla první průzkum Marsu. Při průletu pořídila 22 snímků. Na svoji pouť se vydala 28.11.1964.
16. 7. 1969
Se uskutečnil start rakety Saturn V s kabinou Apollo 11, jejímž cílem bylo vysadit na povrchu Měsíce první pozemšťany. Start se uskutečnil ve 14:32 SEČ. Skoro 111 m vysoká třístupňová raketa Saturn V vynesla tříčlennou posádku (Neil Alden Armstrong, Edwin Eugene Aldrin a Michael Collins) nejprve na tzv. parkovací dráhu kolem Země, kde astronauté 1,5krát oblétli Zemi a po technické kontrole navedli loď na translunární dráhu s dobou letu asi 73 h.
Z celé, původně 111 m dlouhé rakety o průměru asi 10 m (ve spodní části dokonce asi 13,5 m), letěla k Měsíci pouze horní část - lunární modul LEM, velitelská sekce CM Apollo 11 těsně spojená se servisním modulem SM.
20. 7. 1976
Přistála na Marsu americká sonda Viking 1. Sonda startovala 20. 8. 1975 a letěla k Marsu 304 dny. Vlastní sonda se skládala ze dvou hlavních částí - družicové a přistávací. Hlavním posláním sondy Viking byl průzkum, snímkování planety během sezonních změn, v daný okamžik měkké přistání přistávací části a provedení vědeckých měření a biologických experimentů. Po přistání sonda začala měřit atmosférický tlak (770 Pa) a teplotu, která se v průběhu Marsova dne měnila od -86° C do -25° C. Byly také odebrány vzorky horniny. Družicová část mezitím fotografovala povrch planety a její satelity. Získalo se asi 51539 snímků. Dokonce se podařilo vyfotografovat povrch satelitů Marsu ze vzdálenosti pouhých 36 km. Družicový stupeň přestal pracovat v roce 1980 po vyčerpání zásob paliva. Biologická aparatura ukončila činnost v květnu 1977.
20. 7. 1969
Přistál ve 21:17:42 SEČ na povrchu Měsíce v oblasti Mare Tranquillitatis americký lunární modul LEM z Apolla 11 s posádkou - Neil Alden Armstrong a Edwin Eugene Aldrin. Modul LEM dosedl asi 6 km od původně plánované oblasti. Na parkovací dráze kolem Měsíce zůstal třetí člen posádky Apolla 11 M. Collins, který zajišťoval spojení s pozemním řídícím střediskem v Houstonu a kromě jiného pořizoval fotografie dalších oblastí Měsíce. Mise odebrala celkem 21,7 kg vzorků měsíční horniny.
21. 7. 1969
Vystoupil ve 3:56 SEČ na povrch Měsíce první pozemšťan, americký astronaut Niel Alden Armstrong, velitel posádky Apolla 11. Po výstupu pronesl památnou větu „Toto je malý krůček pro člověka, ale velký skok pro lidstvo“. Asi za 18 min. vystoupil na povrch Měsíce druhý z astronautů E. E. Aldrin. Prvním úkolem posádky bylo získání vzorku měsíční horniny, instalace vědecké aparatury (laserový odražeč - měřil přesnou vzdálenost mezi Zemí a Měsícem, pasivní seismometr), vztyčení vlajky, záběry pro TV. Vycházka amerických astronautů trvala 2 h 15 min, vlastní pobyt na povrchu 21 h 36 min. Po této době odstartovala posádka v horní části LEMu zpět na parkovací dráhu, kde se opětovně spojila s velitelskou sekcí. Po přestupu posádky a přeložení nafotografovaného materiálu a vzorků horniny byla již nepotřebná lunární sekce odhozena, nastartován hlavní motor a Apollo 11 se vydalo na zpáteční cestu k Zemi.
21. 7. 1880
Narodil se Milan Rastislav Štefánik, slovenský astronom, generál francouzské armády, letec, diplomat, spoluzakladatel československého státu, ministr vojenství v první vládě ČSR. Vystudoval v Praze astronomii, působil na pařížské hvězdárně, účastnil se expedic za pozorováním zatmění Slunce, vybudoval hvězdárnu na Tahiti, studoval sluneční korónu, navrhl nové uspořádání spektroheliografu. Zahynul při leteckém neštěstí při návratu do vlasti 4. 5. 1919. Na jeho počest byla pojmenována Štefánikova hvězdárna v Praze na Petříně
22. 7. 1784
Narodil se Friedrich Wilhelm Bessel, německý astronom a matematik. Popsal techniku používanou k přesnému určení poloh hvězd a určil přesné polohy asi 4 tisíc hvězd. Na základě dlouhodobého pozorování hvězdy 61 Cygni určil její vzdálenost. Kolem roku 1834 zahájil sérii pozorování nepravidelností v pohybu Síria a došel k závěru, že tato hvězda má neviditelného průvodce (toho v roce 1862 skutečně nalezl Alvan Clark). Bessel jako první změřil heliometrem zdánlivý průměr Slunce.