Divadlo vzniklo na hořovickém gymnáziu a zdejší studenti dodnes nacvičili a uvedli pod taktovkou autora Zdeňka Samce osm původních divadelních her. Na prknech, která znamenají svět, se za tu dobu vystřídalo sto sedmnáct hereček, herců, tanečnic a tanečníků.

Květnové představení bylo oslavou všech protagonistů i příznivců divadla. Autor připomněl složité začátky divadelního spolku a provedl návštěvníky desetiletou historií své tvorby.

O velké popularitě původních her svědčil nebývalý zájem diváků. Desítky z nich se ještě čtvrt hodiny před představením tísnily před Klubem Labe a dožadovaly se reprízy dávno vyprodaného představení. Ti šťastnější se během dvou a půl hodinového pásma museli bavit. Alespoň o tom byl autor sám podle vlastních slov na konci představení přesvědčen a reakce publika mu dávala za pravdu.

Vybrané scénky, kterým nechyběl vtip, udávaly pásmu svižné tempo.

Divák, který představení Podbrdského Recesistického Divadla navštívil poprvé, musel litovat, že propásl předchozí večery. Vždyť píle, s jakou herci představení nacvičili, byla patrná z každého gesta. Některé scénky i díky hereckým výkonům studentů i profesorů dodávaly skromnému divadlu nádech profesionality, jiné patrně ocení jen náročný odborník.

I když si nezaujatý divák musel na konci představení nutně klást otázku, zda může být některá z osmi původních her skutečně tak dynamická jako pásmo vybraných scének, s nostalgií vzpomínal na začátky divadla, které se odvážně pustilo do kritiky aktuálního dění dokonce i na malém městě a v malé škole.

Možná právě pro zcela otevřenou kritiku nemůže divadlo najít pochopení u všech současníků a autorovi nezbývá než s nadějí vyhlížet zájem budoucích generací.

Povedený výběr z dosud uvedených her byl tou nejlepší pozvánkou na další chystané představení Podbrdského Recesistického Divadla.