Náboženské centrum

Na jeho vrcholové plošině vzniklo zhruba před třemi tisíci lety jedno z největších hradišť doby bronzové v Čechách. Četné depoty (úmyslně ukryté věci) bronzových artefaktů rovněž svědčí, že ve své době představovalo jedno z nejvýznamnějších metalurgických a náboženských center české kotliny.

Prudké stoupání

Z malebného městečka Hostomic k němu dojedeme silnicí mířící do Jineců. Po projetí vsi Běštín asi po jednom kilometru dorazíme do sedla, které odděluje Plešivec od brdského masivu. Zde necháme vozidlo a pěšky se vydáme po červené turistické značce na sever. Po poměrně prudkém stoupání v délce přes jeden kilometr pomalou nebo rychlou chůzí dojdeme na okraj vrcholové planiny, kde začíná vlastní hradiště.

Náspy z kamení

Na obou stranách cesty zde můžeme vidět násypy z kamení o šířce 4-8 m a výšce 1-1,5 m, které se vinou po celém obvodu kopce. Zkušený pozorovatel v nich jistě rozpozná zaniklé hradby pravěkého hradiště (odborně jim říkáme valy). Pro nepoučeného laika představují jen hromady kamení, který si spojí s lesním hospodařením nebo těžbou kamene. Možná vás překvapí, že i v době bronzové se vstupovalo do hradiště v místech dnešní komunikace. Bohužel dobře dochované pozůstatky ulicovité brány byly zničeny v 19. století. Zhruba po dalších 600 metrech chůze po červené turistické značce se dostáváme k dalšímu kamenitému valu, který odděluje předhradí od vnitřního hradu (pro který používáme v archeologické literatuře název akropole).

Turistická značka nás nakonec dovede po několika stovkách metrů na úchvatnou vyhlídku na celou Hořovickou kotlinu. Odtud se můžeme vrátit nazpátek k autu, nebo dojít po červené až do Lochovic. Zvídavějším jedincům bych doporučil obejít po valu nebo v jeho těsné blízkosti celé hradiště. Člověk si tak udělá mnohem lepší představu a velikosti celého hradiště a množství vynaložené energie na jeho stavbu.

Dávní stavitelé

Opevněná plocha zaujímá celý vrchol kopce o rozloze 56 hektarů, z toho zabírá akropole umístěná v severní části hradiště a opevněná další hradbou 16,5 hektarů a rozsáhlé předhradí 39,4 hektarů. Hradbu postavili dávní stavitelé z kamenů proložených z konstrukčních důvodů dřevěnými rošty, kterou pravděpodobně opatřili na zadní straně dřevěnou palisádou. Podle dochované kubatury valů dosahovala její šířka tří metrů a výška zhruba dvou metrů.

Zdá se, že val byl konstruován z dílčích, relativně přímějších úseků o délce 100-150 m, spojených náhlými lomy. Dílčí nerovnosti v budování hradby mohou svědčit o stavbě hradiště v zalesněném terénu, v němž bylo přesné vytýčení lineárního útvaru obtížnější. Opevnění se v celém průběhu snažilo pružně využívat přirozené terénní hrany a strmé skalní útvary, které výrazně znesnadňovaly přístup k opevnění. Celá délka opevnění předhradí dosahuje 2,4 kilometru. Do pevnosti se vstupovalo jednou ulicovitou bránou trojúhelníkovitého tvaru z jihu. Další bránou klešťovitého typu se vstupovalo z předhradí na akropoli.

Drobné nálezy

Drobné archeologické výzkumy a povrchové sběry prokázaly poměrně skrovné nálezy zlomků keramiky z mladší (cca 1300-100 př. n. l.) a pozdní doby bronzové (cca 1000-800 př. n. l.) na mnoha místech vnitřního hradiska i předhradí. Stavbu mohutného opevnění předpokládáme zatím spíše až v pozdní době bronzové. Ojediněle máme doloženy archeologické artefakty i ze starších a mladších epoch. Především z mladší doby kamenné pocházejí četné kamenné sekery, které snad dokládají těžbu dřeva, lov a sběr různých plodin. Není však vyloučeno, že mohly být schválně ukládány u pramenů a velkých kamenů jako dary božstvům.

V dalším pokračování se budeme zabývat bronzovými depoty, jimiž se Plešivec proslavil již v 19. století.

Text: Daniel Stolz