Muzeum hlavního města Prahy dokončilo restaurování obrazu dioramatu v Zrcadlovém bludišti na Petříně vedené akademickým malířem a restaurátorem Petrem Kadlecem. Návštěvníci ovšem mohli obraz vidět po celou dobu opravy, protože vše probíhalo za plného provozu.

Restaurování bylo rozděleno na čtyři etapy, při čemž první započala již na jaře roku 2015. Práce v prvních etapách zahrnovaly konsolidaci a upevnění ohrožených barevných vrstev ve spodních partiích malby a provizorní zajištění velké trhliny na horní hraně obrazu.

Hodně škody nadělaly mince pro štěstí

Jelikož byla památka dlouhodobě vystavena nevhodným klimatickým podmínkám, bylo provedeno částečné zastínění horního okna a odkrytí původních větracích otvorů. Následně byla očištěna a ošetřena dřevěná nosná rámová konstrukce obrazu.

V závěrečné etapě restaurování obrazu byla malba v celé ploše očištěna a zbavena několika vrstev přemaleb. Restaurátoři si museli poradit i se dvěma více než jeden a půl metru dlouhými trhlinami a bezmála stovkou drobných poškození způsobených zásahy mincí. Jednotlivé defekty byly zatmeleny a retušovány. Na závěr byl nanesen ochranný lak.

Dílo vzniklo za 7 týdnů

Původně dioráma neslo název Hájení Karlova mostu před Švédy roku 1648, dnes ho známe jako Boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě roku 1648. Malbu v roce 1891 vytvořili za pouhých 50 dní Karel a Adolf Liebscherové ve spolupráci s Vojtěchem Bartoňkem. Autorem předpolí dioramatu je Karel Štapfer.

Malba zachycuje památnou scénu z roku 1648, kdy se švédská armáda pokoušela přes Karlův most dobýt Staré Město, ale díky statečnému odporu studentů a profesorů z jezuitské koleje bylo město uhájeno. Obraz je namalován na celistvě utkaném plátně o unikátních rozměrech zhruba 1.050 cm x 8.160 cm. Tím se řadí mezi jeden z největších obrazů v Čechách.

Celá oprava včetně zajištění pro obraz vhodnějších klimatických podmínek vyšla na 1,851.034,50 Kč. Po současném dokončení restaurování bude Muzeum hl. m. Prahy usilovat také o obnovu plastického předpolí obrazu.