Zhruba na polovině cesty mezi centrálním parkovištěm a hradem Karlštejnem je malé náměstíčko, kde stojí naproti staleté lípě krásná barokní budova karlštejnské fary. Kroky procházejícího návštěvníka směřují nejprve klenutou branou do atriového dvora s hospodářskými staveními, odtud do budovy zdánlivě malé, která ale téměř každého překvapí svým vnitřním uspořádáním odkrývajícím netušené prostory. Uvolněním karlštejnské fary v roce 1994, se vytvořil prostor k vystavování a vzhledem k tomu, že se jedná o církevní budovu, nabízela se varianta vystavit právě betlémy. Po rozsáhlých opravách celého areálu byla budova karlštejnské fary v srpnu 1995 zpřístupněna veřejnosti a od té doby je doslova od sklepa až po půdu naplněna betlémy; nachází se v ní totiž soukromé Muzeum betlémů.

Každá místnost, kterou návštěvníci procházejí, má jiný styl – první místnost je zařízena lidovým malovaným nábytkem z Podkrkonoší a ze Slovácka, dále je potom představován měšťanský interiér zařízený doplňky převážně z 19., částečně pak z 18. století. Expozice pokračuje do sklepení, které má tři části. Nejhlubší není návštěvníkům zpřístupněna, jedná se o základy původního domu ze 14. století, v pozdějších dobách tento prostor sloužil jako sklepy na maso, ve druhé polovině 20. století byl zamýšlen coby protichemický úkryt pro obyvatelstvo, v rámci nácviku i několikrát použitý, na konci osmdesátých let 20. století byl zasypán a v roce 1995 znovu odkryt pro zraky nově příchozích návštěvníků. Ve střední části sklepení je instalována malá výstava ilustrující dějiny vinařství na Karlštejnsku, nejhořejší část (dvě místnosti) pak slouží pro občasné menší výstavy, nebo jako výstavní prostor moderních betlémů.

Největší překvapení ovšem skrývá půdní prostor. Po úzkém schodišti zdobeném do gotiky stylizovanými malbami a prvky stoupají návštěvníci až pod střechu, kde je trvale umístěný mechanický Královský betlém, od zbylého prostoru oddělený (opět stylizovanou) přepážkou v duchu úzkých gotických oken. Na osmdesáti metrech čtverečních se rozkládá kulisa hradu Karlštejna a přilehlého okolí osázená 46 pohybujícími se loutkami. Loutky jsou vysoké od čtyřiceti do osmdesáti centimetrů, oblečené v dobových kostýmech a celá scéna je doprovázena hudbou a vyprávěním Karlštejnské pohádky, což dohromady vytváří působivý celek. Nejvýraznějším prvkem v betlému jsou postavy deseti nejvýznačnějších českých panovníků, počínaje svatým Václavem, přes Karla IV., Marii Terezii, až po T.G.Masaryka.

V muzeu je vystaveno kolem padesáti velkých betlémských celků a množství dalších jednotlivých figur. Jak už bylo výše uvedeno, většina betlémů je z 19. století. Většinou se jedná o lidové betlémy nejčastěji z Broumovska a Podkrkonoší. Naprosto vyjímečný je barokní betlém z konce 18. století, obsahuje 21 lidských figur o velikosti cca 25 cm a je pozoruhodný nejen svým stářím a stupněm zachovalosti (není restaurovaný), ale zejména zobrazením ústřední scény, kde vedle Josefa s Marií stojí nad Ježíškem i velekněz chystající se k obřízce. Kolem výjevu Narození je velké množství andělů – muzikantů spojených po dvou v jeden celek. K významným exponátům patří například dva profesionálně řezané betlémy; první rozsáhlejší (30 figur o velikosti cca 20-25 cm) z Krušnohoří je z konce 19. století a autorsky spadá do okruhu rodiny Böhmů, druhý je z Broumovska z poloviny 19. století. Zajímavý je také betlém Josefa Vondry z Červeného Kostelce, holiče, který nakupoval figurky od nestora kralických betlémářů Josefa Schwarzera a vytvářel k nim krásné kulisy s výrazným a nezaměnitelným rukopisem.

Vzácný je například betlém, v němž je větší část figur z první poloviny 19. století, zasazený v empírové skříňce, ve které jsou figury sice drobné (menší než základní velikost kralických figur), ale originálně řezané, polychromované a bohatě zlacené. Pozoruhodný je také soubor téměř dvouset kralických figur, kde jsou k vidění kromě tradičních postaviček i méně typické (kněz s ministranty, útěk do Egypta, muzikanti v celých skupinkách apod.). Z Příbramska pochází vystavované betlémy z chlebového těsta (jeden kompletní betlém v rozsahu dvaceti figur) a tragantu -„cukru“ (jedná se o malý soubor pod skleněným poklopem). Kromě Královského betlému jsou v muzeu umístěny i tři další pohyblivé betlémy. Nejmenší z nich je pod skleněným poklopem a je poháněný hodinovým strojem.

Patrně nejzajímavější je dvoumetrový betlém osázený figurkami kralického typu, téměř všechny se také pohybují, včetně např. klanění Tří králů, obou rodičů u jeskyně a Ježíškova mávání rukama i nohama. Jako u jednoho z mála betlémů je zde známý autor. Byl jím Antonín Teichmann, hostinský v Libňatově u Trutnova z čp. 1. Betlém už je poháněný elektřinou a má zajímavý mechanismus, který si návštěvníci mohou prohlédnout. Z časového usazení sbírky v 19. století, vybočuje několik málo exemplářů, například reklamní betlém Marie Fišerové – Kvěchové zhotovený pro firmu OTTA Rakovník ve 30. letech 20. století. Mezi novodobé zajímavosti patří také miniaturní betlémky ve skořápce lískového, vlašského nebo kokosového ořechu od předsedy příbramských betlémářů Jána Chvalníka, který je těmito specialitami proslulý.

Muzeum je otevřeno celoročně od 10 do 17 hodin. Od 9. ledna do konce března o sobotách, nedělích a svátcích. Od začátku adventu až do 9. ledna je otevřeno denně, a to včetně Štědrého dne (10 - 15 hodin), vánočních svátků, Silvestra i Nového roku.