Tomáš Klus v úvodu koncertu pozdravil po vzoru rybářů, kdy svojí kreativností využil fonetickou podobnost slov a se svým „tak co beroun, nebo neberoun“ rozesmál natěšené publikum. Uvolněná a příjemná nálada byla tak v komorním sále Plzeňky nastolena co by dup.

Ihned při druhé skladbě Pocity skupinka mladých dívek nevydržela sedět na připravených židlích a bokem se v hloučku tanečních kreacích oddávaly tónům po zbytek koncertu. Se skladbou Nina se společně s Klusovým hlasem za doprovodu akustické kytary rozezněl už celý sál.

Mezi písničkami se umělec rád vyjadřuje k různým společenským věcem. V Berouně povznesl jedinečnost každého člověka, která by měla lidi především spojovat, oproti různým okolnostem, jež společnost spíše rozdělují. „To jsou většinou jen malichernosti,“ řekl zpěvák.

Tomáš Klus se svým pódiovým parťákem Jiřím Kučerovským tvoří sehrané duo, které je velmi dobře známé sympaticky suchým humorem. Oba si vzali na paškál povinné sezení v sálu, které rádi satirovali skrze zasedací pořádek ve škole. „Vás rozsadíme, jestli nebudete poslouchat,“ bavili berounské obecenstvo.

Asi v polovině koncertu vyrazil do sálu mezi lidi a předvedl opět jednu z jeho výborných improvizací, když za doprovodu kapely skládal situační verše. Nezapomněl se připojit k hloučku tančících dívek.

Během poslední skladby a přídavku ale lidé již nevydrželi sedět a doprovodili závěr koncertu potleskem vestoje. Na konci přídavku se publikum dočkalo i několikasekundové heavy metalové verze Tomáše Kluse. Koncert skončil kolem tři čtvrtě na deset.