Předchozí
1 z 9
Další

Fotbalový trenér Miroslav Supáček sází na zdravý selský rozum a umění motivovat

Každý, kdo měl možnost setkání s trenérem fotbalové rezervy Hostouně Miroslavem Supáčkem, potvrdí, že v jeho přítomnosti není na nudu prostor. Humor, historky a trefné poznámky v linii zdravého selského rozumu, vše spojené s maximální profesionalitou, vytváří obraz člověka, na kterého stovky jeho svěřenců vzpomínají v dobrém. Jako dlouhá nit se jeho životem prolínají dvě velké lásky - fotbal a rybařina. Co bylo dřív? "Vzhledem k tomu, že jsem se narodil u Berounky v Nižboru, přišlo to oboje najednou. Jinak bych nezapadl do klukovské party," usmíval se Míra a podotkl, že první rybářské zkušenosti pobral na Habrovém potoku, který teče okolo hřiště a byl plný pstruhů. Čas na posezení u vody si najde vždy, byť to během fotbalové sezony není snadné.

Fotbalový trenér Miroslav Supáček.Zdroj: archiv M. Supáčka

Při propojení obou koníčků hraje důležitou roli pochopení manželky Bogumily Urszuli, již si vzal v roce 1978 v Polsku. Církevní obřad se udál v kostele v městě Ciechanów. "Manželku rybařina vzala, takže tvoříme sehranou dvojici," pochvaluje si. Proto, když hovoří o životních úlovcích, mluví v množném čísle. Rekordní je 85 cm velký candát z Turyňského rybníka u Kladna, tzv. Záplav, a z dravců štika, která narostla do délky 75 cm. Jejich oblíbeným loveckým regionem je Berounka. "Je tam klid od lidí. U rybníku to někdy vypadá jako na závodech," konstatoval. Proto má raději proudící vodu, kde si může pokecat s nutriemi a bobry. Při současné koronavirové situaci je pro ně rybařina rovněž únikem z monotónní reality.

Fotbalový trenér Miroslav Supáček jako rybář.Zdroj: archiv M. Supáčka

Zpět na fotbalové trávníky. Do páté třídy na základce v Nižboru hrál na vesnici. Tráva do půlky lýtek, dva tři míče na třicet dětí. Takové byly Miroslavovy začátečnické fotbalové krůčky. Jeho prvním trenérem byl legendární pan Antonín Mach. Od šesté třídy dojížděl do základní devítileté školy do Berouna na Závodí. Dalším krůčkům se tudíž učil v okresním městě Berouně, kde už to byl opravdovější fotbal. Na hřišti pod mostem byl do devítky. Pak přešel tehdejší pontonovou lávkou přes řeku a ocitl se na stadionu bývalé Lokomotivy Beroun, kde působil až do vojny. Po návratu do civilu ho zlanařil klub z otcova rodiště, Baník Libušín, kde později kariéru zakončil. A přestup to byl za tehdy velké peníze - rovných pět tisícovek. Další štací byly Tuchlovice a Lány, kde strávil nějakých deset dvanáct let.

Fotbalový trenér Miroslav Supáček v akci.Zdroj: archiv M. Supáčka

Vyučený automechanik z tehdejších ČSAD Beroun, kde do vojny pracoval, měl spíš studovat psychologii, než se s rukama od šmíru hrabat v motorech. To člověka napadne, když naslouchá jeho příběhům a motivačním nápadům, na rozdíl od televizních bavičů osobně prožitých. Například, když hrál v osmdesátých letech minulého století právě za Lány, mrzelo ho, jak ochabovala tréninková docházka jeho spoluhráčů. Vedlejším produktem jeho geniálního motivačního nápadu založenému na mužské přirozenosti byla neplánovaná populační exploze v obci. "Sehnal jsem promítačku a po trénincích jsem pouštěl porno. Docházka byla rázem stoprocentní a byli jsme jak Barcelona. Na tréninky totiž chodili i diváci, aby se také mohli podívat," smál se a dodal, že po roce, když někdo potkal ve vsi ženu bez kočárku, tak byla přespolní!

Fotbalový trenér Miroslav Supáček (vpravo).Zdroj: archiv M. Supáčka

Dvouletou základní vojenskou službu Miroslavovi o půl roku zkrátili náboráři, kteří lákali vojáky do hornictví. "Dávali pěkné peníze a navíc se mi na vojně už nechtělo být. Imperialisty jsem držel v šachu dost dlouho," řekl a se smíchem doplnil, že na šachtě vydržel rovné čtvrtstoletí. Na počátku podepsal deset let práce na Dole Nosek v Tuchlovicích, za což dostal v Kladně byt, ve kterém žijí dodnes. Většinu času strávil v podzemí, kde to dotáhl na opraváře důlních kombajnů, takže se často pohyboval na předku. Byl také dobrovolným důlním záchranářem a dokonce obdržel medaili Nejlepší pracovník koncernu! Že by ale tehdejšímu režimu poklonkoval, to ne. Neváhal se pustit na tenký led a potřeboval k tomu hodně odvahy. "Měli jsme ruský barevný televizor, a protože byl pořád rozbitý, napsal jsem na ruskou ambasádu: Jakto, že lítáte do kosmu a neumíte dělat televize! Přijeli a vyměnili mi ho za jiný!" prozradil na sebe na tehdejší dobu neuvěřitelnou drzost.

Fotbalový trenér Miroslav Supáček (vpravo).Zdroj: archiv M. Supáčka

Při sametové revoluci v roce 1989 byl v Občanském fóru a na šachtě předsedou stávkového výboru. "Mou snahou tenkrát bylo v první řadě udržet stávkovou pohotovost a pak se domluvit," podotkl dnes dvaašedesátiletý Miroslav řečený Sup. Takřka povinnou součástí svačinových přestávek na šachtě byly pondělní a úterní fotbalové debaty. "A v dalších dnech ještě ženy a alkohol," rychle dodal a vtipně doplnil, že na druhou stranu, když se šlo po šichtě na pivo, tak tam se mluvilo o práci. Osmdesátá léta byla vrcholem socialismu. Všichni dělali na 110% a nic nebylo, přitom všichni tak nějak všechno měli. "Lidi neměli valuty a bony, ale džíny měl každý. Stál jsem frontu na kolo Favorit, když na mě přišla po šesti hodinách řada, koupil jsem dámskou esku, protože favority došly," zavzpomínal na jeden z typických fragmentů doby.

Fotbalový trenér Miroslav Supáček.Zdroj: archiv M. Supáčka

Fotbalovou parketou Miroslava Supáčka byla pozice útočníka, přičemž za svoji nejsilnější stránku považuje pády v pokutovém území. Ještě když hrál za Lány, stanovil klubový rekord. Během jednoho utkání byly za zákroky na jeho osobu nařízeny čtyři penalty! Jakmile se jej v soupeřově šestnáctce někdo dotkl, okamžitě se bolestech skácel na zem. Kamarád nekamarád. "Tehdy jsem tři regulérně nasimuloval, jen tu poslední ne. Pamatuji si, že nějaký Liprt z Rakovníka mě surově kopl do břicha, plivl na mě a řekl mi: Tak tahle opravdu byla. A šel po červené pod sprchy." I taková historka, v níž není po fair play ani stopy, dnes umí pobavit.

Fotbalový trenér Miroslav Supáček.Zdroj: archiv M. Supáčka

Už během hráčské kariéry koketoval s trenéřinou. Nejprve u mládeže Sparty Kladno, kde se potkal se současným koučem Viktorie Žižkov Zdeňkem Haškem. U mužů to poprvé zkusil na Slovanu Kladno, odkud zamířil do mládeže největšího klubu v Kladně. Na SK pak působil dlouhá léta. Nejraději vzpomíná na období, kdy mládeži šéfoval český internacionál Jan Suchopárek, se kterým vedl extraligový dorost. Pyšný je na to, že jeho rukama prošla řada výborných fotbalistů, včetně aktuálních ligistů Jakuba Podaného z Bohemians 1905 či kapitána Olomouce Víta Beneše. Nebyl by to Miroslav, aby nepřidal něco zajímavého. "A také jsem učil hrát fotbal dva současné televizní reportéry Ondřeje Špalka a Michala Hrdličku," uvedl a připomněl jeden ze svých posledních motivačních úspěchů.

Fotbalový trenér Miroslav Supáček (vpravo) při fotbale.Zdroj: archiv M. Supáčka

Ve Slaném se rozhodovalo o postupujícím z okresního přeboru. Na tribunách bylo na souboj béček Slaného a Hostouně zvědavo na 600 diváků. Na jeho svěřencích byla patrná nervozita, kterou odboural kratičkým proslovem. "Hoši. Navštívil jsem před utkáním fotbalové muzeum na Strahově, kde jsem vzal artefakt Pepy Hnátka. Na zeď jsem přilepil kus papíru s kosočtvercem. Všichni se řehtali a bylo po nervozitě," připomněl Miroslav důležitý poznatek legendárního kouče Slavoje Houslice ze seriálu Okresní přebor, který si zakreslil do notesu. Utkání pak vyhráli. Na trenérském postu je zkrátka v první řadě motivátorem. Bez biče se obejde. "Jsem zastánce hráče nabudit až zmagořit, než na čtyřech A4 formátech popisovat jak hraje soupeř," prohlásil kovaný Sparťan, jehož současnost letenského klubu mrzí. "Možná vedení schází kousek toho selského rozumu. Věřím však, že se všechno v dobré obrátí," uvedl kouč, na něhož rádi vzpomínají v Tuchlovicích, které s kolegou Mrázkem dovedl do krajského přeboru.

Fotbalový trenér Miroslav Supáček.Zdroj: archiv M. Supáčka