Předchozí
1 z 7
Další

Kateřina Kašparová: Pobyt v klášteře v Nepálu ve mně zanechal silný zážitek

Kateřinu Kašparovou znáte jako úspěšnou ultramaratonskou běžkyni z Křivoklátska. Dokázala v předloňském roce zazářit na ultramaratonském běžeckém závodu Spartathlonu, který měří 246 kilometrů z Athén do Sparty, a jenž zdolala jako druhá nejlepší žena a s celkovým nejlepším dvacátým časem. Kateřina není ale jen sportovec, ale i nadšenec a jak sama říká, žije si svůj sen! Proto studovala vysokou školu, kterou zakončila doktorátem z ekonomie, ale rozhodla se rovněž i učit na základní škole matematiku a rovněž jít sama ještě studovat matfyz.

Kateřina Kašparová.Zdroj: Michal Bílek

Katka je důkazem toho, že člověk by se měl snažit věnovat tomu, co jej baví. Po její sezoně snů totiž přišla sezona smůly. Kateřina prodělala únavové zlomeniny na nohou. „Mám ovšem život postavený na více hodnotách, nejen na běhu. Psychicky se s tím poprat tak bylo pro mne trochu lepší, než u sportovců zaměřených ryze na jedinou činnost. Ale ani tak to nebylo snadné. Máte sny a najednou zdraví, vše je jinak. Musíte se zastavit a odjet třeba do Nepálu, poznat buddhismus na vlastní kůži,“ nechala se slyšet Kateřina Kašparová. 

Kateřina Kašparová.Zdroj: Michal Bílek

Nabrat síly se vydala do kláštera v Nepálu „Jela jsem tam učit děti do kláštera, ale nakonec jsem se víc učila já, poznala jsem sebe i mimokomfortní zónu. Zanechalo to ve mne velmi, ale opravdu velmi silný zážitek. Už jen to, jak jsou tam děti vedené, to bylo přímo nádherné. Ten režim, vstát v pět ráno na modlitbu, tříleté děti tam usínaly, já s nimi. Když jednomu dítěti podáte banán, hned se podělí s ostatními. Jste v cizí zemi, musíte se přizpůsobit místním zvykům a podmínkám. Nemůžete jen tak vyrazit s kamarádkou na kafe popovídat si o problémech. Myslela jsem první dny, že uteču. Den tam měl určitě více než 24 hodin. Zkušenost k nezaplacení, nebyla to odpočinková dovolená, ale zanechala ve mně spolu se safai v JAR nejvíc," popsala Kateřina.

Kateřina Kašparová v nepálském klášteře.Zdroj: archiv Kateřiny Kašparové

Kdo by si myslel, že Katka je oddaná pouze běhu a nehřeší v podobě sladkého, je na velikém omylu. „S přítelem poznáváme historii, kostely, chodíme na procházky, snažím se i hodně číst. Sklenička vína? Cítím ji, ale dám si ji. Nevím, jestli jsem normální, doufám, že ne, ale panáka slivovice si klidně dám. Večerní pečení, vaření, to je relax. Sladké je moje slabina. Rozhodně stravu nehrotím. Dodržuji to, že jím prvojídla. Žádné polotovary. Samozřejmě před těžkým tréninkem a závody vypadá strava jinak. Kachnu s knedlíkem je lepší si dát po závodě, než den před ním. Ale zrovna nedávno jsem si před maratonem vepřo knedlo dala a jak to běželo. Před závodem dávám klasicky chleba s máslem a medem. Po závodě cokoli, dortík je nejlepší.“

Kateřina Kašparová.Zdroj: Michal Bílek

Katka před svůj život zásadním způsobem překopala před zhruba devíti lety, a to po smrti jejího bratra. „Když nečekaně „odešel“, změnila jsem brzy poté k svůj život. Musela jsem najít vnitřní sílu, vyrovnat se s tím, co už nezměním, přijmout to. Samozřejmě, že to bylo pro mne těžké, ale pro rodiče určitě mnohem těžší. Odešel mi nejbližší a já odešla z Kladna na venkov. Nechci žít a fňukat, že se stalo něco špatného, stalo se, není dne, kdy bych si nevzpomněla. Kdybych uměla čarovat, vrátím čas, ale neumím to. Duševní bolest se nedá s fyzickou srovnat, ta fyzická bolí jinak a méně. Víte, lidé si neuvědomují, že to nejcennější je čas, peníze potřebujeme všichni, ale rodina, láska, to si nekoupíte. Samozřejmě zdraví také ne. Jakmile si uvědomíme, že jsme smrtelní, že tu nejsme na věčnost, budeme si možná více vážit času s blízkými, budeme dělat, co nás baví a naplňuje."

Kateřina Kašparová.Zdroj: Michal Bílek

Kromě běhání se Kateřina věnuje zmíněné výuce matematiky na Základní škole v Křivoklátě. „Neučím děti počítat, učím je přemýšlet, neříkám jim „hele, je to takhle“, ale otázkami je dovedu k tomu, že si na to přijdou samy. Baví mě to moc, baví mě vidět, že se posouvají, že jim to v těch hlavičkách spíná. Někdy je to bolí, ale co bolí to roste ne. Věřím, že tento způsob výuky funguje a je mým současným snem naučit děti přemýšlet, nejen na Křivoklátě.“

Kateřina Kašparová v nepálském klášteře.Zdroj: archiv Kateřiny Kašparové

Katka přednáší i pro firmy. „Ano, motivační přednášky, kde na své cestě ukazuji lidem, že i oni musí krok po koku za svým cílem. Chce to trpělivost a priority. Stejně tak se snaží ukazovat i sledujícím na instagramu, kterých je přes osm tisíc, že je důležité dělat, co člověka baví. Zranění ji však neodradila od šíleně dlouhých běhů. „Šílené ultra běhy plánuji, protože potřebuji adrenalin. Mám tendenci neustále se posouvat, překonávat své hranice, ultra mi toto poskytuje. Vím, že to bude bolet, přijde ten zlom, kdy to bolí, ale to mě baví. Někdy si člověk řekne, dost, to nedám, no tak to dám jindy, člověk nemůže stále vyhrávat, ale posouvat se, vyvíjet se, to se můžeme stále,“ vysvětluje.

Kateřina Kašparová.Zdroj: Michal Bílek