Kliknutím zvětšíteOdchovanec Mostu, který později zamířil do Kladna a zdomácněl tam, měl v roce 2009 už několik let status hvězdy NHL. Židlický měl neskutečný talent, byl obratný, mazaný, dokonale viděl kolem sebe a s holí uměl věci jako nejlepší útočníci. Navíc ať byl menší postavy, pořádně to uměl řezat. Kdo by takového obránce nechtěl?
Seriál DeníkuA tak v roce 2009, když kouč Vladimír Růžička počítal spoustu omluvenek z NHL, určil Židlického jako kapitána.
„Ale bylo to poprvé v kariéře, zatím jsem byl kapitánem jen jednou kdysi v Kladně,“ smál se ještě před šampionátem v Bernu a Klotenu český šikula, který na rozdíl od jiných o žádné omluvence neuvažoval.
V týmu možná byly i větší persony, hlavně Jaromír Jágr, který přicestoval z Omsku. Ale ten už měl po zkušenosti z roku 2002 jasno: kapitána rozhodně dělat nechtěl a hodlal se soustředit hlavně na své výkony.
Růžička mohl zvolit i Petra Čajánka, přirozeného vůdce se spoustou zkušeností či montrealského Tomáše Plekance, ale volba padla na kliďase Židlického, který však odmítal, že je tak tichým hokejistou, jak se o něm říkává.
„Také umím zakřičet, ale máme tam i další hráče. Nicméně bude to o celém týmu, kapitán musí jít jen příkladem. Všichni kluci dobře ví, o co jde,“ říkal před odletem na šampionát tehdy dvaatřicetiletý obránce.
Sázka na Štěpánka
Pro Čechy byli malérem roku 2009 brankáři. Vladimír Růžička počítal s Tomášem Vokounem, jenže toho rozhodil závěr sezony na Floridě. V bráně dostával přednost Andersonn, klubu pak o bod unikl postup do Stanley Cupu. Vokoun vzkázal Růžičkovi: „Sorry, jsem unavený.“
Atlantského mladíka Ondřeje Pavelce čekala operace menisku, a tak kouč musel vsadit na gólmany z Evropy. Nejzkušenější Martin Prusek chytal dobře, ale trápil ho přitahovač třísel, do brány tak šel jako jednička další Vítkovičák, mezinárodně nezkušený Jakub Štěpánek s karlovarským Lukášem Mensatorem.
Bez jasné brankářské opory se Čechům nepovedlo vyhrát ani jeden těžký zápas proti TOP týmům. Demolice Slováků 8:0 byla slabou náplastí.
Čtvrtfinále bylo pro hráče i fanoušky ubíjející. Švédové Čechům nedali čichnout, výsledek 1:3 byl milosrdný.
Židlický se s céčkem na prsou snažil, patřil k nejlepším. Kdo ví, jak by se čtvrtfinále vyvíjelo, kdyby v úvodu proměnil svou velkou šanci. Nebo kdyby ve třetí třetině netrefil břevno. I proto řeči o krizi českého hokeje a stárnutí hvězd odmítl.
„Já bych v tom nic nehledal. Kdybychom měli víc štěstí, mohl se zápas vyvíjet jinak. Měli jsme dát v našich přesilovkách gól,“ měl jasno tehdejší kapitán, zatímco Jaromír Jágr už do budoucnosti viděl a kvůli úbytku talentů předvídal českému hokeji sešup.
Neúspěch ve Švýcarsku bral ale tehdy hlavně na sebe, v rozhodujícím duelu byl skutečně neviditelný.
„Já mám největší zodpovědnost. V nejdůležitějším zápase jsem se neprosadil. Bylo by srabské, pokud bych řekl, že za to nemůžu,“ byl k sobě tvrdý nejslavnější hokejista, který ještě rok poté s týmem na hraně přece jen ještě jeden zlatý mejdan pro český hokej zařídil.
Marek Židlický u něj nebyl, přijel až na šampionát 2011 v Bratislavě, kde hrálo Česko fantastický hokej, ale v semifinále byli Švédové zase nad jeho síly. Hořký konec mělo také jeho poslední mistrovství v roce 2013, kde českou výpravu vyprovodili ve čtvrtfinále Švýcaři.
Zahrál si ještě na olympiádě v Soči a pak už jen dohrál kariéru v NHL.
Celkem Židlický odehrál šest světových šampionátů a získal zlatou medaili z Vídně 2005, kde byl i v All Stars týmu.
Z tří olympiád přidal jeden bronz a navždy bude patřit k tomu nejlepšímu, co český hokej světovému mohl nabídnout.
19
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
