"Půda patří tomu kdo na ní pracuje…" pravil soudruh. Jak jednoduché. V rámci této logiky, by si kde kdo mohl myslet, že televizní obrazovka patří tomu, kdo na ní hovoří. Jenže tady platí jak u koho. "Kup si bratře televizi a můžeš tvořit." Veřejnoprávní matička je tedy sirotkem? Nebo kdo platí, ten poroučí?

Česká televize a Český rozhlas mohou s klidem prohlašovat: "Sloužím lidu." Ale jak se to dělá? Co to vlastně je - ta mediální veřejná služba? Je to zpravodajství, sport, pořady pro děti? Je to taneční reality show nebo pořady pro menšiny všeho druhu?

Luboš Xaver Veselý
je moderátor, spisovatel a člen Rady České televize

Každý máme pocit, že své peníze, které roky a desetiletí posíláme ne úplně dobrovolně na Vinohradskou nebo na Kavčí hory chceme službu podle svého gusta. No a není na světě producent ten, co by se zavděčil lidem všem. Stejných 135,- Kč měsíčně platí nadšený obdivovatel a konzument produkce ČT, stejně jako ten kdo považuje například zpravodajství veřejné televize za aktivistickoprobruslekotendenční. Jaká nespravedlnost.

Ale bude líp. V Senátu prý vzniká novela zákona, která má poměry v televizi i rozhlase narovnat. Zatím alespoň tak, aby se upevnil vliv politiků a politických stran, zatím tak, aby si nikdo nemohl moc vyskakovat a aby ona tzv. veřejná kontrola prošla ještě jakousi senátně - sněmovní předkontrolou. To má zajistit nových systém procesu volby mediální rad. Ovšem jak by řekl Václav Klaus: "To jsou falešná slůvka…" Tady totiž žádný reálný problém není. Ve skutečnosti všechno začíná a končí u peněz.

close Hlasy Deníku. info Zdroj: Deník zoom_in

V zásadě je několik možností. Jednoduše zvýšit koncesionářské poplatky a karavana kráčí dál. Učinit veřejnoprávní média státními a financovat je jednoduše ze státního rozpočtu a nebo se podívat do kalendáře, který se píše rok a respektovat okolnosti. Internet, streamovací služby, komplexní mediální trh a hledat.

Proč by si každý občan nemohl platit pouze tu službu o kterou stojí? Dobrovolné koncesionářské poplatky by mohly být spíš krokem vpřed. Česká televize je podle průzkumů nejdůvěryhodnějším vysílatelem v zemi. A takovou službu si přece rádi zaplatíme. Já určitě ano.

Navíc z velké části odpadnou ony politické tance kolem veřejné mediální služby, z velké části rozhodne trh a hlavně zmizí hořká pachuť u občanů, kteří veřejnoprávní média nesledují, nepotřebují je k životu, ale přes to musí platit…

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.