V souvislosti se stavem relativně stále nového autobusového nádraží v Berouně se mi ihned vyjeví slavná hláška z filmové klasiky Černí baroni. „Co udělá náš dobře známý samopal vzor 24, když ho ponecháme na větru a dešti? No?,“ šišlá poručík Troník. „Zrezaví, správně. A co hlavně? No koroduje, vy tupci!“ dodá důstojník poté, co se dočká odpovědi od jednoho z pétépáků. Osud podobný zmíněné automatické zbraně nyní trápí právě berounský 'autobusák'.
Zubu času postupně podléhá kde co, samopal i nádraží, řekl by jeden. To je pravda. Ale co když jde o teprve šest let starý terminál, na jehož výstavbu se utratilo 56 milionů korun? To už je jiná káva. Hlavní roli tu hrají kovové přístřešky za bezmála dva miliony korun, které mají odolat větru i dešti a přitom od těchto nešvarů počasí ochránit cestující. V tom prvním případě se to zatím moc nedaří.
Konstrukce jsou zvláště u země silně zkorodované a držáky na odpadkové koše vypadají, jakoby větru a dešti čelily minimálně dvě dekády. Hned se mi v mysli téměř zhmotní další zlidovělá filmová hláška: „Mě by jenom zajímalo, kde udělali soudruziz NDR chybu,“ přemítá cholerický otec Jindřišky ve snímku Pelíšky.
Tak kde se ta chybka stala? Tato otázka prozatím zůstává otevřená. Nutno ale dodat, že už na Street View z roku 2017 jsou na konstrukcích viditelné první známky koroze. „Google nezapomíná,“ jako bych hned slyšel novinářku Vivian z momentálně velmi populární netflixové minisérie Inventing Anna.
Od té doby měla radnice minimálně hned jednu oficiální příležitost si nádraží prohlédnout a zjistit jeho stav. Tou bylo uvedení vlakové a autobusové dopravy v Berouně do systému PID, kdy v prosinci 2020 proběhlo přímo na místě slavnostní stříhání pásky.
To si toho opravdu nikdo nevšiml?
