Oslavy příchodu nového roku jsou u nás tradičně spojeny s ohňostroji. Jenže se především v posledních letech nad touto vizuálně a akusticky úžasnou podívanou stahují mračna. Tlak hrstky odpůrců je tak silný, že se začínají z některých měst vytrácet. A to je velká škoda.

Aby bylo jasno: když už, tak rachejtle a dělobuchy patří mimo přírodu, především na volné městské plochy, do míst daleko od útulků či jiných chovných zařízení. Čili tohle by měl být maximální limit ohňostrojových restrikcí. Nicméně současný hysterický aktivismus z této zábavy dělá téměř zločin.

Proti silvestrovskému střílení hodně brojí například pejskaři. Vždyť ale s obrovským předstihem všichni víme, že se blíží oslavy nového roku. Je tak osobní odpovědností majitelů svých čtyřnohých kamarádů mít na vědomí, se vždy najde nějaký jedinec, který jim chce petardou ublížit. Stále to ale není důvod k úplnému zákazu, protože to je především o lidech. Analogicky to je to samé, jako když se každý den, ne jednou za rok, procházím po jakékoliv travnaté ploše ve městě s opatrností hodné minovému poli, abych si neodnesl nadílku na podrážce. Zakažme tedy ve městech psy, když to po nich hrstka jedinců neumí sbírat, a to ne jednou za rok, ale denně.

Druhý silný argument odpůrců jsou zranění z odpalování pyrotechniky. V této souvislosti s letošním Silvestrem byl na Berounsku poměrně klid – nebyly hlášeny žádné závažné zprávy o utržených prstech či jiných poranění. Pouze například v sousedním regionu se v Sedlčanech zranil muž podomácku vyrobenou pyrotechnikou. Dovolte mi to zopakovat: „Podomácku vyrobenou pyrotechnikou.“ Každý je tady strůjcem svého štěstí.

Do třetice v uplynulých dnech médii hodně rezonovaly zprávy o toxicitě ohňostrojů. Všem, kdo toto rovněž vnímá jako stěžejní argument k zákazu, doporučuji se vyhnout fastfoodu, rafinovanému cukru, nepijte alkohol, už vůbec nekuřte a to nejdůležitější: nežijte ve městech a nestresujte se. Takové prostředí do nás totiž během roka napumpuje nesrovnatelně více toxinů než jedna silvestrovská noc.

Jsem tedy přesvědčen, že ohňostroj jednou za rok do města patří a jeho úplný „ban“ je jeden z podivných až masochistických kroků dnešní společnosti.