Těšíte se na stáří? Nedá se ale nic dělat, jednou to prostě přijde. Proč se na to vůbec ptám? Včera ráno, když jsem jel do práce, mi cestu hned dvakrát křižovaly stařenky, které přecházely silnici. Na přechodech.

Na tom by nebylo nic zvláštního, ale když se první z nich blížila k chodníku, málem ji s sebou odvláčel mlaďas zapadlý do sedačky starého golfu, div že vůbec viděl přes volant. Hlavně, že rachotivý zvuk jeho výfuku měl mezi lidmi velký ohlas…

Druhé, jako luk ohnuté babičce šoférka bílého punta zastavila až na poslední chvíli. A ještě se chytala za hlavu. Jasně, staří lidé chodí pomaleji, ale také se chtějí dostat na druhou stranu.

Výjimkou je, když vidím důchodkyně, jak spolu klábosí u silnice a čekají na správný okamžik, kdy mohou přejít přesně v křižovatce nebo v zatáčce. Prostě to chce zdravý rozum. Jak na straně chodců, tak řidičů…

jiri.riha@denik.cz