Ještě se vrátím k rezavějícím přístřeškům berounského autobusového nádraží, které celé stálo desítky milionů korun. To bylo zprovozněno teprve před šesti a půl lety, ale místo vypadá, jako kdyby tam stálo přinejmenším jednou tak dlouho. Firma, která konstrukci přístřešků zajišťovala, je totiž „pozapomněla“ nechat ošetřit zinkem a zjevně tak nedodržela technologický postup. Což předběžně potvrdil radnicí najatý soudní znalec. Město se tedy s firmou chce soudit.

Fajn, to by tedy bylo. Odtud též vyplývá, že mezitím vypršela záruční doba, což nehraje roli, protože když tam ten zinek nebyl od začátku použitý, tak je to vlastně jedno. Opomeňme také skutečnost, že dodavatelská firma Siacity již neexistuje, přičemž ale stejní lidé figurují v jiné společnosti – Siainvest. Toto vše ponechme právníkům.

Šéfredaktor Berounského deníku Radek R. Kaša
KOMENTÁŘ Graffiti jsou hezké jen tam, kde nic neničí

Co mě nicméně zaráží, je, že po celé ty roky nefungovala jednoduchá kontrolní činnost. Připadá mi tak, že byl postupně zhoršující se stav nádraží zainteresovaným lidem ukradený. Opět opomeňme jeden detail, který zmínil místostarosta Michal Mišina na posledním zasedání zastupitelstva. A sice že město mělo za to, že kontrolní činnost má provádět AVE Beroun, které se stará o svěřený městský mobiliář. Kdežto v AVE zase počítali tím, že to je na městu.

Tak či tak, AVE je stále placené za správu takového majetku a tehdy pod sebe převzali i nově otevřený autobusák. To tam nefungují pravidelné kontrolní pochůzky, které monitorují stav svěřených věcí? Vždyť zaměstnanci společnosti na místo běžně jezdí vyprazdňovat odpadkové koše a vykonávat čistící a údržbové práce. To mezi sebou a se svými nadřízenými vůbec nemluví? A co úředníci, to si opravdu nikdo z nich postupného chátrání nádraží za celou tu dobu nevšiml? Tohle mi jednoduše hlava nebere.