Zabij bobra a zachráníš strom, říká se. Toto rčení, které nabízí pravděpodobně nejzapeklitější filozofické zamyšlení, si v uplynulých dnech připomněli hlavně obyvatelé Berouna. U soutoku Litavky a Berounky se totiž tento vodní hlodavec usadil a ve své aktivitě vůbec nelení, když dokázal značně ohryzat několik statných topolů. Místo je teď uzavřeno, protože hrozí, že by stromy mohly padnout. Co s tím?
Připomeňme si, že bobr je zákonem chráněný druh z důvodu, že se nám jej na našem území povedlo vyhubit, a to z různých důvodů hned dvakrát. Také v současnosti se zájmy lidí a bobrů často střetávají, kdy především v mnoha případech se majitelé zahrad a rodinných domků blízko vodních toků chytají za hlavu, jakmile zjistí, že stromy na jejich pozemku „pocuchaly“ právě bobří tesáky. V tomto případě existuje kompenzace od státu.
Vedle toho bobří píle je také v krajině nepostradatelná. Hráze, co staví, zadržují vodu a vytvářejí biotopy pro vodní ptáky, obojživelníky a další ohrožené druhy, kteří by jinak z české přírody mizeli. Což také připomněl zoolog a vedoucí Správy CHKO Český kras František Pojer, který osobně místo na berounském ostrově přišel obhlédnout.
Ztotožňuji se tak s názory ochranářů, že se s bobrem lidé musí naučit žít. A co se týče berounského jedince, nemá cenu se snažit jej vyhnat. Berounka je totiž jakousi bobří dálnicí a brzy by se v místě usídlil jiný. Takže stromy, které nechceme ztratit, chraňme speciálním ohradníkem či pletivem, o zbytek se postará příroda.
