Jenže… Stačilo strávit několik málo minut v autě před jedním berounským potravinovým marketem, abychom zjistili, že jaksi slova o solidaritě, ohleduplnosti a zodpovědnosti vůči ostatním, a hlavně pak těm nejohroženějším – tedy lidem staršího věku – zcela „nezakotvila“ všude tam, kde by měla.

Jak si jinak vysvětlit, že zatímco mnozí z té mladší generace, která je mnohdy v očích současných seniorů viděna v negativech, se dokázali vybavit alespoň šátky a šálami při cestě do obchodů, těch starších jakoby se toto ani netýkalo. Ten hlouček čítající pět starších lidí si vesele povídal, samozřejmě roušku či jinou ochranu neměl nikdo z nich. A aby bylo vše „podtrženo“ ve smyslu toho, co vše nedělat v této těžké virové době, následovalo přátelské podání ruky na rozloučenou.

Naštěstí vše neskončilo tak kriticky. Po dalších minutách strávených ve vozidle přicházeli do obchodu senioři s rouškami, šátky, stejně tak se objevili mladí, kteří je pro změnu neměli.

Čím déle tu ale koronavirus s námi je, tím více si všichni začínáme více a více uvědomovat vážnost situace. Ještě před pár dny, pokud někdo vyšel s rouškou na ulici, upíraly se na něho ne vždy příjemné pohledy od ostatních. Teď je situace opačná. A to je dobře. Jen zodpovědným přístupem ke svému okolí dokážeme my všichni vir co nejdříve překonat.