Musím ti ho, můj ty dení(č)ku naservírovat. Pravda, původně jsem chtěl jít ještě běhat, ale nějak k tomu nedošlo…

Vstávám. Je 6.17 hodin.

Natáčím vodu do konvice, konvici zapínám.

Omývám a krájím citron, mačkám ho do hrnku, oplachuju si citronové ruce.

Půlím dva pomeranče.

Vypínám vodu a zalévám čaj.

Vracím vodu do stojanu a znovu konvici zapínám.

Do vody s citronem dávám med, míchám. Med je pastový, rozpouští se pomalu.

Na odšťavňovači odšťavňuji ty dva pomeranče.

Hledám sáček čaje, dávám ho do hrnku a vše zalévám horkou vodou z konvice.

Zase míchám vodu s medem a citronem, piju to na ex.

Vyplivuji pecky od citronu do dřezu.

Vyhazuji vymačkané pomeranče, protože se mi pletou na lince.

Půlím další dva pomeranče.

Sáček s čajem promnu, aby se voda obarvila.

Mačkám šťávu z dalších dvou pomerančů, sklenice je plná, hledám druhou, plním ji. Ještě před tím otírám šťávu z pomeranče, která přetekla z plné sklenice.

Míchám pytlík s čajem.

Vybírám dužinu z odšťavňovače pro dceru do zvláštní misky.

Demontuju odšťavňovač a myju pod tekoucí vodou jeho tři díly. Rozpadají se.

Tělo odštavňovače s motorem odkládám do šuplíku pod dřezem. Přivírám si prst, vykřikuji bolestí. Můj milý dení(č)ku, to to zabolelo!

Sklenici a misku s pomerančem odkládám pro dceru a manželku, dopíjím dva loky, co zbyly.

Škrábu dvě mrkve a škrabkou se píchám do dlaně.

Do talíře sypu müsli a přidávám jogurt vyndaný z ledničky, vše míchám.

Škrábu další mrkev.

Sypu slupky z mrkve do koše. Víko koše se rozpadá.

Myju dvě jablka, krájím, čtvrtím, odjadřuji, strouhám.

Hmotu dělím na dvě části, pro manželku na snídani a pro mne do misky do práce.

Samostatně obě misky míchám. Rukama. Pak si ruce myju. Voda je horká, ucuknu a voda stříká na zem.

Utírám zem utěrkou.

Vyhazuji slupky z jablek do koše. Jsou všude. I na zemi. Snažím se je sebrat ze země, ale pořád tam jsou.

Myju a otírám prkénko.

Oplachuji struhadlo. Je ostré.

Otevírám myčku, otevírám dvoje dvířka – ty, kde jsou talíře, a ty, kde jsou hrnečky. A tři šuplíky. Ten, kde jsou příbory, ten, kde jsou hrnce a ten, kde je všechno ostatní. Navyklým pohybem vyndávám myčku, všechna dvířka zavřu. A myčku zase naplním tím, co jsem dosud použil a ušpinil.

Odkóduji počítač a zapínám si příjem pošty, facebooku i skypu.

Vracím na své místo nůžky, kterými jsem ustřihl roh na novém pytlíku musli. Roh z pytlíku sbírám ze země a házím ho do koše.

Do své misky k ovoci přidávám hrozinky a hrstičku ořechů. Vlašských. Rukou to míchám. Oplachuji ruce a utírám se do utěrky.

Vytahuji sáček čaje z hrnku čaje.

Do čaje mačkám a pak ždímám zbytky citronu. K tomu přidávám lžíci medu. Myju si ruce, protože jsem ulepen od medu, který byl na sklenici.

Citron s pytlíkem čaje vyhazuji do koše. Pytlík vystříkne a na podlaze jsou tmavé skvrny. Utírám je utěrkou.

Vyhazuji i jadérka z citronu, která mi ale nejdou sesbírat, protože se mi kloužou mezi prsty.

Míchám müsli.

Prolétnu maily došlé přes noc.

Víčkuju si svoji misku s ovocem do práce.

K tomu myju dvě jablka do práce, odkládám je na roh kuchyňské linky.

Z ledničky vyndávám sklenici s mrkvovou polévkou, misku s uvařenými bramborami a misku s vepřovým na mrkvi, vše jsem vařil večer před dneškem.

Jablka padají na zem, sbírám je.

Vracím jednu mrkev do ledničky a sbírám ze země z ledničky vypadlý rozdělaný jogurt.

Houbičkou utírám ze země zbytky jogurtu.

Do dřezu odkládám misku od čaje a od citronu.

Lokám si horkého čaje.

Půlím kaiserku.

Z ledničky vyndávám Ramu, mažu si s ní kaiserku.

Z ledničky vyndávám žervé s pažitkou a mažu na Ramu na chlebu.

Ramu a žervé vracím do ledničky.

Posílám skype, kouknu na mail, jestli někdo nepsal.

Kaiserku balím do igelitu a odkládám k dalšímu jídlu na roh stolu.

Všechno jídlo balím do několika igelitů.

Na kuchyňském stole není místo, dávám vše na stůl jídelní, ani tam už není místo.

Jeden igelit - s kaiserkou – mi padá do misky s müsli a jogurtem.

Přebaluji kaiserku.

Na dveře do kuchyně buší dcera. Musím ji přebalit.

Dceru zavírám do ložnice.

Jím müsli.

Sbírám ze země müsli, které mi spadlo.

Komentuji komentáře přátel na facebooku.

Posílám dva maily.

Piju čaj.

Všechno dávám do myčky.

Vypínám počítač.

Uklízím zaneřáděný dřez.

Uklízím kuchyňskou desku.

Sbírám drobky ze země.

Jdu na záchod. Na velkou i malou.

Čistím si zuby a oblékám se.

Jídlo dávám do pracovní tašky.

Počítač ukládám do batohu.

Obouvám se, beru si kabát, odcházím do práce.

Z auta se vracím pro zapomenutý mobil.

Je 6.55 hodin.

Tak mě, milý dení(č)ku, napadá, jestli jsem chlap? Chlap prý dokáže dělat jen jednu věc a na jinou se nedokáže soustředit. Myslím si, že asi nejsem chlap. I když, aspoň si to myslím, všechny fyzické znaky zatím napovídají tomu, že chlap jsem.

Jen si říkám, kdybych náhodou opravdu byl žena, pak by mne mohla moje žena zabít, protože rozhodně nikdy neříkala nic o tom, že by chtěla žít se ženou. Tak ti nevím, milý dení(č)ku…

Autor je krajský šéfredaktor Deníku pro Prahu a střední Čechy.