Dámy to mají už dávno promyšlené, pořizují dárky průběžně, přesně vědí, co komu objednat, vědí dokonce, jakou velikost koupit.

My chlapi to máme poněkud složitější. Milé dámy, ubezpečuji vás jménem všech mužů, že my také kupujeme dárky pod stromeček během roku. Tedy někdy. Tu a tam. Občas. Vlastně skoro nikdy. A pak z toho máme stres, protože si nejsme jisti, zda čtyřiadvacátého něco seženeme. Ale před vámi děláme jakoby nic. Jako bychom už měli dávno vystaráno. Vy si neumíte představit ten náš předvánoční stres. To je daleko horší než spálené cukroví, neumytá okna a šikmý stromeček ve stojánku.

To, že si nepamatujeme svátky, narozeniny manželky i dětí, natož celého příbuzenstva, datum seznámení, a dokonce většinou ani den, kdy jsme si řekli na radnici „Ano“ vážně není záměr. Nezlobte se na nás, milé, ženy, my to neděláme cíleně ani schválně. Jen prostě máme jiné přednosti. Jaké? To bychom vám mohli dlouze povídat, ale vy byste nám stejně nerozuměly.

Třeba takový olej do motorové sekačky. Víme zcela přesně, jaký se tam lije. No a co, že pokaždé koupíme jiný! V cizím městě přesně víme, kde jsme byli poprvé a naposledy před deseti lety a jak se tam jede. No a co, že stejně zabloudíme! Neměli jste nám pořád radit, měly jste nás nechat přemýšlet, kam zahnout!

My nepotřebujeme dodržovat nealkoholický pitný režim. To vaše: „Nechceš se napít? Dneska jsi ještě nic nepil, jen tři kafe,“ je k uzoufání. Nechceme, kdybychom chtěli, tak se napijeme. A navíc přece moc dobře víme, kde je otevřená hospoda. A že zrovna dneska mají sanitární den? Tak snad máte s sebou nějaké pití, ne?

Na rovinu: Nemáme to my chlapi jednoduché. A to jsou na dohled zase ty Vánoce. Dámy, vás neoslovuji, odpověď by byla jasná. Ale co my? Necháme to na poslední den? Zamysleme se, dejme si ruku na srdce a zkusme tohle radikálně změnit. Kupme manželce ten dárek už třiadvacátého!

Tak hezké Vánoce, vážení čtenáři. Klidný zbytek roku a do toho nového? Přece vše dobré a ještě lepší…