V Zaječově při příležitosti setkání Pétépáků ve Svaté Dobrotivé jsme si opět připomněli, kam až dokázal minulý režim zajít, když došlo ke kádrování lidí. V padesátých letech mladí muži podléhající brannému zákonu, kteří měli nevyhovující politický profil či „závadný rodinný původ“, byli režimem nahnáni do Pomocně technických praporů (PTP).
V nich nádeničili na stavbách, fárali do dolů a zastávali další podřadnou práci. Vznik PTP byl nástrojem komunistického zřízení vytvořit levnou pracovní sílu. Přitom fungování praporů nemělo oporu jak v československých zákonech, tak ani v mezinárodním právu.
Zaječov je jediným místem v České republice, kde se každoročně na službu v PTP vzpomíná. Letos to bylo po devětadvacáté a i tento rok se ceremoniálu zúčastnily děti z místní základní školy v čele s ředitelkou Marií Ernestovou. „Jako učitelé se dětem snažíme zprostředkovat historii zajímavým způsobem, aby v ní našly poučení, zalíbení a hlavně aby si vypěstovaly úctu k těm, kteří za naší svobodu museli obětovat něco ze svého života, a někdy i ten život,“ uvedla při setkání ředitelka.
Je tedy třeba mladé generaci stále připomínat, jak se dokázal minulý režim chovat k vlastním lidem, kterým byla v tomto případě odebrána možnost sloužit vlasti v bojových útvarech, a namísto toho otročili totalitnímu systému.
Nikdy bychom tak neměli zapomenout, i když už čas postoupil natolik, že nás Pétépáci postupně opouští. „Není divu, protože už jsme v průměrů devadesátiletí kluci,“ jak také s milým humorem při setkání uvedl Richard Smola, který u PTP sloužil od října 1951 až do května 1954.
