Prasata, srny i zajíci hledají potravu a pravděpodobnost, že je řidič potká někde na silnici, je vysoká. Zejména v místech, kde silnice vede kolem lesního porostu a polí. Řidiči by proto měli těmito úseky jet za snížené viditelnosti, v nočních a brzkých ranních hodinách tak, aby dokázali včas zareagovat.

Ale na divokou zvěř narazíte i v místech, kde byste to možná vůbec nečekali. O to je pak srážka často závažnější.
V berounském regionu dochází k nejčastějším srážkám se zvířaty na dálnici D5 v úseku mezi Královým Dvorem, Zdicemi a Žebrákem, kde řidiči narazí nejen na srnce, ale i divoké prase. Dále k nejohroženějším místům Berounska patří úsek Plzeňské ulice mezi Berounem a Vráží, silnice z Bavoryně na Libomyšl, ze Svaté do Trubína a ze Zahořan do Hudlic.

Srážka s vysokou či prasetem ale nemusí skončit jen rozbitými plechy. Může být i smrtelná. Zejména, když se řidič zvířete lekne a chce se mu vyhnout. To může mít fatální následky.
„Já srážku s divočákem zažil asi před pěti lety. Nikdy na ni nezapomenu. Měl jsem dojem, že jsem narazil do nákladního auta. Byla noc a já jel něco mezi osmdesátkou a devadesátkou. A najednou bum. Felicie byla po nehodě na odpis. Já skončil v nemocnici s rozbitou hlavou a zlomeninou nohy," popsal svůj střet se zvěří padesátiletý Martin Frolík z Berouna.

Nehod se zvěří v zimních měsících tradičně přibývá. Řidiči se při nich přitom dopouštějí mnoha chyb. Zvířeti se snaží vyhnout, k nehodě nepřivolají policii, někdo si mrtvé zvíře i odveze domů. Tím porušují zákon a dopouštějí se trestného činu pytláctví.

Například tento týden přivolal policii k dopravní nehodě se srnou řidič Audi Q7. Zvíře mu vběhlo do jízdní dráhy na silnici mezi Srbskem a Karlštejnem. Škoda představovala několik desítek tisíc korun.

Při uplatňování nároku na způsobenou škodu záleží, zda má poškozené vozidlo havarijní pojistku či odpovídající připojištění. Lesní zvěř má totiž ze zákona status „věc nikoho" a tím se liší od domácích či hospodářských zvířat, za která nese odpovědnost jejich majitel.

„Lesní zvěř nepatří majiteli lesa či honitby, ani komukoli jinému. Náhradu škody tak řidiči od myslivců čekat nemohou," upozornila policejní mluvčí.
V okamžiku, kdy vozem zvěř srazíte, se srnec či prase stává majetkem mysliveckého sdružení, které má v místě nehody revír. Předat ho musíte jeho členům.
„Případů, kdy nám někdo zavolá kvůli sraženému zvířeti, je hodně. Policie má telefonní čísla jednatelů a hospodářů všech dvaapadesáti honiteb v okrese. Odklidit zvíře je naše povinnost. Volá nám policie i řidiči. V lednu jsme už vyjížděli několikrát," vysvětlil Deníku za Myslivecký spolek Habrový potok Josef Šinkner.

Zvíře zabité na silnici se nesmí dále používat a mělo by skončit v kafilérii a nebo zakopané v zemi. Za kafilérii myslivci za jedno kilo zvěře zaplatí deset korun. V případě, že se jedná o prase, jdou náklady na likvidaci do tisíců korun.

„První a doufám poslední srnu jsem srazila ve Zdicích ve směru na Černín. V servisu mi ale řekli, že mám poničený chladič, a musela jsem zaplatit sedmdesát tisíc," uvedla Zuzka Hrdinová z Berouna.