Jak dlouho vesluješ a jak ses k tomuto sportu dostal?

Vesluji sedmý rok. K veslování jsem se dostal přes svoji tetu, která zjistila, že se v Berouně otevřel oddíl veslování. Tak jsem to zkusil a zůstal jsem u toho.

Jak často trénuješ a jak se dá skloubit vrcholové sportování se studiem?

No, skloubit se to dá dost těžko, ale díky tomu, že mi moje škola vychází vstříc, to zvládám. V současné době začínám hostovat v pražské Dukle a trénuji šestkrát týdně, z toho tak třikrát dvoufázově dopoledne i odpoledne a za jeden den stihnu klidně čtyři tréninky (posilovna, běh, voda a trenažér).

Jaké disciplíny jezdíš?

Momentálně jezdím dvojskif, skif, párovou čtyřku, nepárovou čtyřku a osmiveslici. V Praze teď hodně zkoušíme posádky.

A můžeš tedy říci, jaká disciplína ti nejvíce vyhovuje?

Skif mě baví, ale v tomto období se raději přikláním ke čtyřce nepárové, tzv. „non coksu“ a osmiveslici.

Zhodnoť své největší úspěchy a řekni, kterého si nejvíce vážíš?

Myslím, že si nejvíce cením vítězství na pražských Primátorkách a desátého místa na mistrovství světa juniorů v Pekingu na párové čtyřce.

Prozraď něco o podmínkách, aby se závodník dostal do reprezentace?

Tak nejdříve musí zajet nějaké výsledky na veslařském trenažéru a v mládežnické kategorii musí zajet kvalifikační limit na 6000 metrech na trenažéru. Poté i prokázat dobré výsledky na vodě.

Jestli tomu rozumím dobře, do reprezentace se dostanou ti, co vynikají v zimních i letních závodech. Může se v reprezentaci objevit i někdo, kdo má úspěch jen v jedné části?

Může, ale musí se hodit do koncepce reprezentačních trenérů, tudíž, aby se jim hodil do jednotlivých posádek technicky. Ale myslím si, že když někdo netrénuje dostatečně přes zimní období, tak nemá šanci se někam dostat!

Účast na MS juniorů je zatím tedy nejvyšší meta tvého úspěchu. Co můžeš říci o organizaci a úrovni ve srovnání s českými mistrovskými závody?

Podmínky v Číně byly docela těžké, protože bylo hrozné horko a dusno. Po organizační stránce to bylo zvládnuto na jedničku, na nic jsme si nemohli stěžovat. Ve srovnání s českými závody je to úplně jiné, zejména v organizaci závodů a zázemí na jednotlivých závodištích.

Příští rok se koná olympiáda. Letos jsi zakončil juniorskou kategorii a vstupuješ do mužů. Myslíš si, že máš šanci úspěšně pokračovat i nadále bez ohledu na mnohem silnější konkurenci? Uvažuješ i o tom, že by jsi se mohl věnovat tomuto sportu profesionálně?

Přemýšlím o tom. Ale na olympiádu zatím nepomýšlím, jsou tu jiní borci. Budu se však snažit zlepšovat se, co to půjde. Zatím pro to dělám maximum.

Většinou do závodu nastupuješ jako favorit. Máš i v takovém postu z něčeho obavu? Byl by jsi raději v pozici toho, kdo jen může překvapit?

To je nejlepší, být v pozici toho, kdo může jen překvapit, protože do závodu se nastupuje s čistou hlavou bez nervů. Naopak, když nastupuji jako favorit, tak se bojím i neznámých soupeřů a vím, že se nesmím nechat porazit.

Můžeš říci, co Ti veslování vzalo a naopak dalo?

Jistě vím, že mi vzalo volné chvíle s přáteli a účast na různých kulturních akcích. Ale na druhou stranu mi dalo spoustu možností se podívat někam do světa. A u veslování jsem poznal spoustu skvělých lidí! Veškeré berounské vedení i veslaře! A děkuji trenérům i předsedovi klubu za to, že mi umožnili, takhle se tomuto sportu věnovat.

Co Tě ještě čeká do konce roku?

Konec letošní sezony už je tu a jak už jsem se zmínil, začínám trénovat v pražské Dukle, jdu tam hostovat. Takže v nejbližší době budu jezdit za tento klub a nadále se chci zlepšovat ve svých výkonech.